BRNO Ve stovkách a možná tisících domácností v Brně porušují předpisy, aniž o tom vědí. Nechali si tam totiž namontovat do kuchyňských dřezů drtiče odpadu.
Vypouštění rozdrceného odpadu přitom už deset let zakazuje brněnský kanalizační řád. „Možnost udělit za to sankci jsme zatím nevyužili, ale pokud se problémy budou kupit, můžeme k nim přistoupit,“ potvrdil LN generální ředitel Brněnských vodáren a kanalizací Miroslav Nováček. Rozdrcený odpad může mimo jiné ucpávat kanalizaci. Ta v rovinatém Brně nemá dostatečný sklon a také její kapacita je menší než v zahraničí, kde drtiče běžně fungují.
Objednat si při pořízení nové kuchyně či rekonstrukci staré drtič odpadu není žádný problém. „Drtiče si pro svoji kuchyň objednává tak třetina zákazníků. Ne všichni jsou ale z Brna. Žádné potíže jsme však dosud nezaznamenali,“ uvedla Michaela Bílová z provozovny Welle. „Drtiče nabízíme, a že by s tím nebylo něco v pořádku, to slyším poprvé,“ podivoval se René Polák z firmy Jaroslav Veselý - kuchyně.
Dovozci drtičů o problémech vědí. Asociace, kterou založili, systematicky usiluje o změnu předpisů. Tvrdí, že drcení biologického odpadu je modernější způsob jeho recyklace, jemně rozdrcený odpad podle nich ani nemůže sloužit jako strava pro potkany a jiné hlodavce. „Názor vedení brněnských vodáren není podložený konkrétními argumenty. To, co děláme, není protizákonné a pravda je na naší straně. Drtiče kuchyňských odpadů jsou jednou z nejekologičtějších variant jeho likvidace,“ je přesvědčený Pavel Šolc ze společnosti Bond. Zatímco potravinový odpad v popelnici nebo kontejneru představuje „piknikový koš“ pro hlodavce, rozmělněný odpad z drtiče je neláká. Kousíčky velikosti půl zrnka rýže prý neuchopí potkani do pacek, naopak rozdrcené drobky jsou snadněji stravitelné pro bakterie v biologických čističkách odpadních vod, a to jak centrálních, tak malých domovních, argumentují dovozci.
Náměstek primátora Martin Ander, který má na starost životní prostředí, razantně odmítá, že by šlo v Brně výrobcům ustoupit. „Odmyslímli další okolnosti, právě zvýšený obsah tuků a dalších látek způsobil, že je prakticky vyčerpaná kapacita čistírny odpadních vod v Modřicích,“ řekl LN. Náklady na čistírnu se přitom odrážejí i ve výši stočného. Podle něj například na Slovácku zkoušejí na podobný odpad zvláštní nádoby, obsah pak spalují v bioplynové stanici.
Zástupci vodáren připomínají, že k odstranění pevných složek odpadu nemůže sloužit kanalizace. „Už vůbec nemluvím o tom, pokud se lidé skrz modernější drtiče zbaví látek, které nelze biologicky rozložit, například plasty či plechovky a podobně. Nejde totiž jen o drtiče v domácnostech, ale i o takzvané průmyslové drtiče ve velkých kuchyních a podobně,“ poznamenal Nováček. Již nyní ročně při čištění stok musí odtěžit sto tun sedimentů, aby kanalizace fungovala.
***
Zákazy drtičů? Jak kde, je třeba pátrat
Zákazy vypouštění obsahu drtičů odpadů stanovují kanalizační řády. V tuzemsku se liší město od města, v cizině však často platí pro celé státy. Podle brněnských vodáren platí například ve Švýcarsku, Německu či Rakousku. Používání drtiče lze přitom zjistit podle nánosů v kanalizaci. Za porušení zákazu hrozí podle jeho rozsahu až milionové pokuty.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
