Pondělí 17. ledna 2022, svátek má Drahoslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Druhá bitva o ústav

Česko

Spolkový život u nás kvete jak za první republiky. Alespoň by se to mohlo zdát čtenáři seznamu osob navrhovaných za členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Ty by měl vybrat Senát na své příští schůzi a kandidáty mu kromě prezidenta a Poslanecké sněmovny mohou dodávat také „občanská sdružení nebo jiné právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví, výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo občanská sdružení sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje nebo odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně“.

Své návrhy tak již do Senátu poslaly mimo jinými Junák, Rotary Club Zlín, Skautský oddíl Velena Fanderlíka, Česká asociace orální historie, Svaz Slováků v ČR, Asociace nositelů legionářských tradic, Židovské občanské sdružení Magen či Nadační fond Jana Zajíce při ZŠ Vítkov a Městském úřadu Vítkov.

Pročítat zatím neukončený seznam čtyř desítek osob, které by rády nově založený Ústav pro studium totalitních režimů řídily a pobíraly za to plat 25 tisíc korun, je poučné i zábavné. Dozvíme se z něj mnohé důležité informace, které s ústavem nijak nesouvisejí. Například se zdá, že pokračuje rozkol v české židovské obci. Čtyři židovská sdružení podporují kandidaturu Petra Broda a pět jiných zase Tomáše Jelínka. V tisku již vyšly první skandalizace jednoho z kandidátů znepřátelenou stranou.

Nominace některých osob vyvolaly údiv a odpor. Publicista Jiří Černý se pozastavil nad kandidaturou Petra Žantovského (Masarykovo demokratické hnutí) a Jitky Gruntové (Český svaz bojovníků za svobodu). První je nechvalně známý normalizační hudební publicista, který po roce 1989 proslul zejména servilními rozhovory s šéfy ODS. Druhá je polistopadová poslankyně KSČM, povoláním historička, která loni napsala o Ústavu do Haló novin článek s výmluvným titulkem „Jen místo pro další vyvolené a semeniště další nenávisti“. Svůj tehdejší názor, že ústav je zbytečný a nesmyslný, potvrzuje dnes na své internetové stránce.

Mezi kandidáty ale najdeme dvě ještě skandálnější jména: Daniel Doležal a Oldřich Tůma. První z nich je archivář, který coby předseda České archivní společnosti několik let vedl demagogickou kampaň proti zřízení ústavu. Druhý je dlouholetým šéfem Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, který se sice na rozdíl od Doležala vyjadřoval k projektům na vznik ústavu diplomatičtěji (zvláště poté co se stalo zřejmým, že bude tato instituce skutečně schválena), ale také dělal vše pro to, aby ústav nevznikl. Ještě v dubnu tohoto roku, necelé dva měsíce před vznikem ústavu, psal Daniel Doležal, že „naprostá většina archivářů“ ho považuje „za komunismem inspirovaný pokus politicky působit na veřejnost, za možnost neodborně manipulovat s materiály StB, za dobře placenou zašívárnu pro pár aktivních a přitom kvalitní práce neschopných také historiků“. Česká archivní společnost pod Doležalovým vedením učinila vše, aby ústav nevznikl, a nyní navrhuje svého předsedu do jeho vedení. Aby minulá aktivita pana Doležala neohrožovala jeho volbu, zmizel z internetových stránek České archivní společnosti celý obsah diskuse, která se zde o ústavu vedla.

Stejně jako Daniel Doležal navrhuje také Oldřich Tůma v podstatě sám sebe (kromě jeho ústavu ho podpořilo ještě Sdružení historiků České republiky). Ústav pro soudobé dějiny kandiduje do rady nového ústavu vedle svého ředitele ještě dalšího člena svého vedení - Michala Kopečka. Kdyby chtěl prezident Coca Coly být zároveň v dozorčí radě Pepsi Coly, asi by ho hned hospitalizovali na psychiatrii. V českých humanitních vědách však nic není nemožné (jak ukázal nedávno také případ plzeňského antropologa Iva Budila), a tak mohou dva vedoucí pracovníci jednoho ústavu zcela vážně kandidovat do vedení „konkurenčního podniku“. Jeden ústav vám nestačí, pánové? Nebo byste rádi přenesli neduhy vašeho ústavu na ten nový? Co třeba kdybyste si hleděli svého a zajistili, aby váš časopis Soudobé dějiny nevycházel se zpožděním tři čtvrtě roku a nebyly v něm otiskovány úplné hlouposti? Nebo že byste konečně dodělali tu slavnou příručku k dějinám komunistického Československa, na kterou jsme vám my daňoví poplatníci dali poměrně hodně peněz a která měla vyjít už asi před pěti lety?

V květnu jsme tu psali v článku nazvaném trochu předčasně „Po bitvě o ústav“, že když už je o vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů rozhodnuto, mělo by dojít ke smíru mezi jeho propagátory a odpůrci. Kandidatury do řídícího orgánu ústavu ukazují, že se jeho odpůrci ještě nevzdali a že se snaží novou instituci infiltrovat (další možností je, že jsou skutečně tak bezpáteřní, že to, co ještě před několika měsíci označovali za „dobře placenou zašívárnu“, najednou považují za významný podnik, který se neobejde bez jejich účasti). Je už jen na senátorech, zda jim něco takového umožní.

***

O MODERNÍ MORÁLCE HISTORICKÁ LEKCE

Pročítat seznam čtyř desítek osob, které by rády nově založený Ústav pro studium totalitních režimů řídily a pobíraly za to plat 25 tisíc korun, je poučné i zábavné. Dozvíme se z něj i mnohé důležité informace, které s ústavem nesouvisejí.

O autorovi| Petr Zídek redaktor Orientace

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat