Ve zbrusu nové hale Ústavu fyziky plazmatu AV ČR v Praze-Libni byl včera slavnostně představen druhý tokamak: zařízení, které je v současné době považováno za nejslibnější směr výzkumu výroby energie z fúze atomů. Koncem minulého roku opustilo laboratoře britského úřadu pro jadernou energii (UKAEA), který ho věnoval českému ústavu, a zamířilo do Prahy.
Tokamak COMPASS byl 90. letech vlajkovou lodí fúzního výzkumu Spojeného království, než jej nahradil větší tokamak MAST. COMPASS patří mezi střední tokamaky a díky tvaru výbojové komory a izolujícího magnetického pole je podobný mezinárodnímu experimentálnímu tokamaku ITER, který se staví v jihofrancouzském Cadarache. ITER má jako první fúzní zařízení uvolňovat více energie, než kolik sám spotřebuje.
COMPASS umožní úzkou spolupráci s tímto unikátním projektem. V českém zařízení sice nebudou probíhat termojaderné reakce, přesto budou údaje z jeho provozu použity i pro ITER. Fyzika plazmatu je tak složitá, že v současné době neexistuje teorie, která by umožnila určit chování plazmatu na základě znalostí parametrů reaktoru. Jeho chování se tak odhaduje na základě shod s chováním plazmatu v podobných, nicméně různě velikých tokamacích.
Protože COMPASS se řadí do skupiny tokamaků podobného typu jako ITER, výsledky z něj ovlivní i nastavení tohoto fúzního gigantu.
Proto je i jeho menší velikost výhodou: lze u něj snáze a levněji měnit nastavení jednotlivých komponentů a ověřovat tak různé provozní možnosti.
Středoevropská fúzní velmoc Díky tokamaku COMPASS může Ústav fyziky plazmatu AV ČR pokračovat v tradici výzkumu, která trvá už několik desetiletí. A to zvláště od roku 1977, kdy pracoviště převzalo z tehdejšího SSSR malý tokamak TM1 MH. V českém ústavu se mu dostalo řady vylepšení a přejmenování na CASTOR. Zařízení bylo spuštěno v roce 1985. Svou práci v ústavu skončilo v loňském roce a bylo převezeno na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze. I COMPASS se dočká jistých vylepšení. Bude například dovybaven moderním systémem tak zvaného dodatečného ohřevu plazmatu svazky neutrálních částic s vysokou energií.
Na tokamak se těší nejen vědecká obec z České republiky, ale také ze sousedních států. Praha by se podle českých vědců mohla stát ještě vyhledávanějším fúzním pracovištěm, než tomu bylo dosud. V tomto ohledu je totiž Česko středoevropským rekordmanem: v roce 2004 bylo jedinou z deseti nových zemí Evropské unie, která měla tokamak. Stávající země Evropské unie přitom provozovaly každá nejméně jeden, či spíše dva tokamaky.
O autorovi| MILAN ŘÍPA, Autor je fyzik a pracuje v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR
