Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Družice předpoví jarní povodeň

Česko

Systém FLOREO a nový superpočítač pomohou českým meteorologům odhalit blížící se velkou vodu

Koncem týdne upouštěli vodohospodáři některé přehrady. Na Vysočině třeba Dalešice a Mohelno, ve východních Čechách pak Pastviny nebo Les Království zadržující vodu z Krkonoš. Hrozilo, že výrazné oteplení může spolu s občasným deštěm odstartovat jarní povodně. O své ničivosti nás ostatně záplavy spojené s jarním táním přesvědčily nedávno. Znojmo zatopené vodou doufalo, že přeplněná Vranovská přehrada nápor vydrží. Jarní povodně se na přelomu března a dubna 2006 přehnaly přes jižní Moravu, česko-moravské pomezí a jih Čech. Praha byla v pohotovosti, výrazně se zvedlo a rozlilo i Labe na severu Čech. Velká voda si vyžádala také několik lidských životů.

„Tehdy jsme neměli přesné informace o množství sněhu především na Českomoravské vrchovině a v rakouské části povodí Dyje. V okolí měřicích stanic už roztál, ale v lese ho stále zůstávalo velké množství,“ podotýká Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu. Podobná situace by se už ale opakovat neměla. Od poloviny února mají hydrologové k dispozici systém FLOREO. Tento „lovec sněhu“ propojuje údaje o sněhové pokrývce z družic a z pozemních měření. Jeho označení vzniklo ze anglických slov FLOod Risk Earth Observation a znamená sledování rizika povodní na Zemi.

„Předpověď je průnikem tří faktorů. Potřebujeme kvalitní data, propracované hydrologické a meteorologické modely a pak samozřejmě člověka, který vše posoudí a výsledek správně interpretuje. Systém FLOREO se soustředí hlavně na získávání dat,“ vysvětluje hydrolog Jan Daňhelka.

Pohled na sníh skrz mraky Dosud se pro sbírání údajů o sněhové pokrývce používaly pouze měřicí stanice. Na našem území jich máme zhruba tři stovky. Meteorologové v nich měří výšku sněhové pokrývky a takzvanou vodní hodnotu - tedy množství vody ve sněhu.

„Ač to vypadá triviálně, je naprosto klíčové zjistit, co se děje mezi těmito stanicemi,“ říká Jan Daňhelka. Když například měřicí body leží na kopcích, v údolí mezi nimi už nemusí být žádný sníh. Obtížně se také stanovuje jeho množství v lese.

„Při souvislé sněhové pokrývce je současný způsob odhadu relativně spolehlivý. Celková odchylka se pohybuje mezi pěti až deseti procenty,“ upozorňuje Jan Daňhelka. Když ale sníh z některých míst rychle zmizel, a jinde naopak zůstal, může odchylka dosáhnout 20 až 25 procent. A právě tuto ne příliš povzbudivou bilanci by měl vylepšit systém FLOREO. Údaje z měřicích stanic totiž doplňuje o snímky ze satelitů.

Družice Terra vybavená skenerem Modis přináší denně čerstvý pohled na zemský povrch. Rozlohu sněhové pokrývky je tak možné posoudit vizuálně s rozlišením 250 metrů. Radarové snímky z družice Envisat se skenerem Asar zase dodávají potřebné informace i v případě, že naše území zakrývá oblačnost. A to jednou za 10 až 14 dní, v rozlišení 150 metrů. „Systém FLOREO ovšem dokáže využít snímky z jakékoli družice,“ podotýká Luboš Kučera z firmy Gisat, která se společně s Přírodovědeckou fakultou Karlovy univerzity, se společností Sprinx Systems a s Evropskou kosmickou agenturou na projektu podílela.

„Do budoucna bychom chtěli zlepšit zpracovávání radarových snímků a také do systému dostat co nejvíce dat z různých družic,“ plánuje Luboš Kučera. Zároveň však upozorňuje, že například odvodit z družicového snímku výšku sněhové pokrývky nebo „pohlédnout“ pod koruny stromů je poměrně obtížný problém, který řeší řada týmů.

Bouřka jako bublina v hrnci Cílem meteorologů je vydávat výstrahy pro úzce vymezené regiony. Dosud je vydávali pro jednotlivé kraje, nyní již mohou v případě plošně omezených jevů „plašit“ jen konkrétní okresy. Mohla by jim v tom pomoci data posbíraná systémem FLOREO.

Další vylepšení předpovědí přináší superpočítač NEC SX-9 přezdívaný Saxana. Zvládne 1,6 bilionu operací za vteřinu a nyní disponuje jedním terabytem operační paměti. Po „zahřívacím“ provozu se má jeho početní výkon i operační paměť zdvojnásobit.

Superpočítač, který byl slavnostně představen na konci ledna, umožní rozvinout meteorologický model pro Česko. Zlepší se také jeho prostorové rozlišení. Dosud meteorologové počítali s políčkem devět krát devět kilometrů. Nyní ho rozdělí na čtyři nová - sledovaný čtverec bude mít stranu 4,5 km. Kromě toho se zrychlí i vytváření předpovědí. Odborníci tak mohou sestavit o hodinu až dvě delší výhled.

A kdy se dočkáme prvním výsledků ze superpočítače? „Jeho provoz se nyní rozbíhá, protože spouštění a takzvaná migrace modelu jsou velmi složité, předpokládáme, že začne na plný výkon pracovat až v dubnu,“ vysvětluje Jan Daňhelka.

Největší očekávání vkládají odborníci do předpovídání srážek. Odhad jejich vývoje patří totiž k nejobtížnějším. Předpovědi povodní nebo třeba extrémních bouřek by se tak mohly zpřesnit. A to je také jeden z důvodů pro pořízení superpočítače. Zvláště když Česko v poslední době postihla celá řada záplav. „Musíme si uvědomit, že bouřka se chová podobně jako bubliny v hrnci s horkou vodou. Víme, že se bouřka objeví v určité oblasti. Netušíme ovšem, kde přesně a zda hned vedle nevznikne vzápětí další,“ podotýká Jan Daňhelka.

Zařízení za 70 milionů korun, které z velké většiny zaplatila Evropská unie, nás řadí v porovnání s většinou sousedních zemí na špici. „Nemůžeme si ovšem myslet, že s novým superpočítačem vystačíme třeba dalších dvacet let. Vývoj jde rychle kupředu. Za pět či šest let bude zařízení potřeba obměnit,“ upozorňuje Jan Daňhelka.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...