Pátek 30. července 2021, svátek má Bořivoj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Družice předpoví jarní povodeň

Česko

Systém FLOREO a nový superpočítač pomohou českým meteorologům odhalit blížící se velkou vodu

Koncem týdne upouštěli vodohospodáři některé přehrady. Na Vysočině třeba Dalešice a Mohelno, ve východních Čechách pak Pastviny nebo Les Království zadržující vodu z Krkonoš. Hrozilo, že výrazné oteplení může spolu s občasným deštěm odstartovat jarní povodně. O své ničivosti nás ostatně záplavy spojené s jarním táním přesvědčily nedávno. Znojmo zatopené vodou doufalo, že přeplněná Vranovská přehrada nápor vydrží. Jarní povodně se na přelomu března a dubna 2006 přehnaly přes jižní Moravu, česko-moravské pomezí a jih Čech. Praha byla v pohotovosti, výrazně se zvedlo a rozlilo i Labe na severu Čech. Velká voda si vyžádala také několik lidských životů.

„Tehdy jsme neměli přesné informace o množství sněhu především na Českomoravské vrchovině a v rakouské části povodí Dyje. V okolí měřicích stanic už roztál, ale v lese ho stále zůstávalo velké množství,“ podotýká Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu. Podobná situace by se už ale opakovat neměla. Od poloviny února mají hydrologové k dispozici systém FLOREO. Tento „lovec sněhu“ propojuje údaje o sněhové pokrývce z družic a z pozemních měření. Jeho označení vzniklo ze anglických slov FLOod Risk Earth Observation a znamená sledování rizika povodní na Zemi.

„Předpověď je průnikem tří faktorů. Potřebujeme kvalitní data, propracované hydrologické a meteorologické modely a pak samozřejmě člověka, který vše posoudí a výsledek správně interpretuje. Systém FLOREO se soustředí hlavně na získávání dat,“ vysvětluje hydrolog Jan Daňhelka.

Pohled na sníh skrz mraky Dosud se pro sbírání údajů o sněhové pokrývce používaly pouze měřicí stanice. Na našem území jich máme zhruba tři stovky. Meteorologové v nich měří výšku sněhové pokrývky a takzvanou vodní hodnotu - tedy množství vody ve sněhu.

„Ač to vypadá triviálně, je naprosto klíčové zjistit, co se děje mezi těmito stanicemi,“ říká Jan Daňhelka. Když například měřicí body leží na kopcích, v údolí mezi nimi už nemusí být žádný sníh. Obtížně se také stanovuje jeho množství v lese.

„Při souvislé sněhové pokrývce je současný způsob odhadu relativně spolehlivý. Celková odchylka se pohybuje mezi pěti až deseti procenty,“ upozorňuje Jan Daňhelka. Když ale sníh z některých míst rychle zmizel, a jinde naopak zůstal, může odchylka dosáhnout 20 až 25 procent. A právě tuto ne příliš povzbudivou bilanci by měl vylepšit systém FLOREO. Údaje z měřicích stanic totiž doplňuje o snímky ze satelitů.

Družice Terra vybavená skenerem Modis přináší denně čerstvý pohled na zemský povrch. Rozlohu sněhové pokrývky je tak možné posoudit vizuálně s rozlišením 250 metrů. Radarové snímky z družice Envisat se skenerem Asar zase dodávají potřebné informace i v případě, že naše území zakrývá oblačnost. A to jednou za 10 až 14 dní, v rozlišení 150 metrů. „Systém FLOREO ovšem dokáže využít snímky z jakékoli družice,“ podotýká Luboš Kučera z firmy Gisat, která se společně s Přírodovědeckou fakultou Karlovy univerzity, se společností Sprinx Systems a s Evropskou kosmickou agenturou na projektu podílela.

„Do budoucna bychom chtěli zlepšit zpracovávání radarových snímků a také do systému dostat co nejvíce dat z různých družic,“ plánuje Luboš Kučera. Zároveň však upozorňuje, že například odvodit z družicového snímku výšku sněhové pokrývky nebo „pohlédnout“ pod koruny stromů je poměrně obtížný problém, který řeší řada týmů.

Bouřka jako bublina v hrnci Cílem meteorologů je vydávat výstrahy pro úzce vymezené regiony. Dosud je vydávali pro jednotlivé kraje, nyní již mohou v případě plošně omezených jevů „plašit“ jen konkrétní okresy. Mohla by jim v tom pomoci data posbíraná systémem FLOREO.

Další vylepšení předpovědí přináší superpočítač NEC SX-9 přezdívaný Saxana. Zvládne 1,6 bilionu operací za vteřinu a nyní disponuje jedním terabytem operační paměti. Po „zahřívacím“ provozu se má jeho početní výkon i operační paměť zdvojnásobit.

Superpočítač, který byl slavnostně představen na konci ledna, umožní rozvinout meteorologický model pro Česko. Zlepší se také jeho prostorové rozlišení. Dosud meteorologové počítali s políčkem devět krát devět kilometrů. Nyní ho rozdělí na čtyři nová - sledovaný čtverec bude mít stranu 4,5 km. Kromě toho se zrychlí i vytváření předpovědí. Odborníci tak mohou sestavit o hodinu až dvě delší výhled.

A kdy se dočkáme prvním výsledků ze superpočítače? „Jeho provoz se nyní rozbíhá, protože spouštění a takzvaná migrace modelu jsou velmi složité, předpokládáme, že začne na plný výkon pracovat až v dubnu,“ vysvětluje Jan Daňhelka.

Největší očekávání vkládají odborníci do předpovídání srážek. Odhad jejich vývoje patří totiž k nejobtížnějším. Předpovědi povodní nebo třeba extrémních bouřek by se tak mohly zpřesnit. A to je také jeden z důvodů pro pořízení superpočítače. Zvláště když Česko v poslední době postihla celá řada záplav. „Musíme si uvědomit, že bouřka se chová podobně jako bubliny v hrnci s horkou vodou. Víme, že se bouřka objeví v určité oblasti. Netušíme ovšem, kde přesně a zda hned vedle nevznikne vzápětí další,“ podotýká Jan Daňhelka.

Zařízení za 70 milionů korun, které z velké většiny zaplatila Evropská unie, nás řadí v porovnání s většinou sousedních zemí na špici. „Nemůžeme si ovšem myslet, že s novým superpočítačem vystačíme třeba dalších dvacet let. Vývoj jde rychle kupředu. Za pět či šest let bude zařízení potřeba obměnit,“ upozorňuje Jan Daňhelka.

Autor: