Vláda se naopak neshodla na změně podmínek pro umělé oplodnění, bude o nich ještě jednat komise při ministerstvu zdravotnictví, řekl novinářům ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).
Vláda chce přidat ročně 3,5 miliardy na státní pojištěnceVláda chce v příštích třech letech přidat 3,5 miliardy ročně na státní pojištěnce. Návrh ministerstva zdravotnictví schválil dnes kabinet. Pro roky 2019 a 2020 navýšení zajistí novela zákona, kterou musí schválit Parlament. V příštím roce se měsíční odvod zvýší nařízením vlády. Na růstu plateb za státní pojištěnce se na začátku ledna shodli ministři zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) a financí Andrej Babiš (ANO). Původně ministerstvo zdravotnictví navrhovalo navýšit platby v příštích třech letech o 4,3 miliardy, 3,6 miliardy a 3,8 miliardy. Částka 3,5 miliardy ročně je kompromis, na němž se dohodli ministři financí a zdravotnictví. Návrh na valorizaci předkládal již Ludvíkův předchůdce Svatopluk Němeček (ČSSD). Ministři jeho projednávání přerušili kvůli nesouhlasu Babiše. |
S návrhem, aby byl o pět let zvýšen věk žen, do kterého bude umělé oplodnění hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, a aby se zvýšil i počet hrazených pokusů, přišla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Podle Ludvíka by to ale znamenalo velký tlak na finance. „Jde to skoro k miliardě korun ročně. My teď jsme se domluvili, že komisi, která dříve fungovala při ministerstvu zdravotnictví, obnovíme,“ řekl Ludvík.
Pokud komise nalezne na změnách shodu, bude podle Ludvíka úprava náplní jiné novely zákona. Vzhledem k blížícímu se konci mandátu vlády ale není pravděpodobné, že kabinet změny prosadí.
Podle návrhu Marksové mohly ženy zákrok podstoupit do dosažení 44 let věku. Počet pokusů hrazených z veřejného pojištění by měl vzrůst ze tří na čtyři nebo v případě, že bylo v prvních třech pokusech ženě vloženo jen jedno embryo, až na šest pokusů.
Lékárníci: Zakažte paralen na pumpách. Hrozí, že obsluha zákazníka nepoučí![]() |
Ministerstvo práce uvádí, že tím chce reagovat na změny, kdy lidé odkládají rodičovství do vyššího věku, s čímž ale souvisí riziko neplodnosti.
Novela snižující limit pro doplatky za léky by měla platit od ledna příštího roku. Na státní rozpočet nebude mít dopad, ale na rozpočty zdravotních pojišťoven. Ty podle propočtů ministerstva vydají ročně asi o 440 milionů korun více než v současnosti. Největší dopady - asi 295 milionů korun - se očekávají u Všeobecné zdravotní pojišťovny, která je největší a má mezi pojištěnci i více lidí vyššího věku.
Se snížením limitu na doplatky na léky nesouhlasí Svaz průmyslu a dopravy ČR a unie zaměstnavatelských svazů. Pokládají ho za nesystémový a populistický.