Na starém kontinentu totiž přibývá vězňů, kteří už překročili šedesátku. Důvodů je hned několik, ten hlavní je známý: obecné stárnutí populace. Jak se zvyšuje průměrný věk, roste přímou úměrou i podíl starších lidí mezi odsouzenými.
To představuje pro evropskou justici vážný problém, protože „důchodci“ za mřížemi potřebují speciální péči, odlišnou od té, která se dostává mladším odsouzeným. A také časově a finančně náročnější.
V německé spolkové zemi BádenskoWürttembersku už loni vzniklo první vězení pro odsouzené nad 60 let, stejné zařízení se rozhodlo příští rok vybudovat i Rakousko. V Česku se zatím o podobné možnosti neuvažuje, není však vyloučeno, že pro stát se speciální kriminál pro důchodce stane už brzy nutností. I ve zdejších podmínkách totiž počet šedesátníků a starších za mřížemi poměrně razantně roste. „V roce 2000 si odpykávalo trest ve vězení 68 odsouzených ve věku mezi šedesáti a sedmdesáti lety, nyní evidujeme ve stejné věkové kategorii 327 lidí,“ potvrdila LN mluvčí Vězeňské služby Miroslava Králová.
Jedna věznice = 10 důchodců Za deset let se tak jedná o takřka pětinásobný nárůst. Nelze přitom mluvit o náhodě. Počet „důchodců“ ve věznicích roste nejméně deset let kontinuálně, loni například sedělo za mřížemi 290 šedesátníků a starších.
Starší vězni by tak klidně naplnili jednu samostatnou věznici. „Zatím o zřízení speciální věznice pro starší ročníky neuvažujeme, i když takoví vězni mají pochopitelně trochu jiné potřeby, třeba z hlediska zdravotní péče či stravy,“ říká Králová.
Vězeňské službě se prý tento problém zatím daří zvládat, aniž by musela budovat speciální zařízení. „Máme 36 věznic. Na jednu věznici připadá v průměru 10 odsouzených v důchodovém věku. To je únosný počet,“ tvrdí Králová.
Podobně jako v Česku roste podíl starších ročníků za mřížemi i v dalších zemích. V Rakousku stoupl za posledních deset let na dvojnásobek, ve Vídni proto ministerstvo spravedlnosti vytvoří speciální věznici pro seniory. Odsouzení tam budou mít nadstandardní lékařskou péči a i cely a celkové zázemí bude více přizpůsobeno potřebám důchodců.
Podobné vězení už funguje v Německu. „Za zvyšující se počet starších vězňů může stárnutí populace, tudíž roste i počet pachatelů ve vyšším věku,“ míní ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Miroslav Scheinost. Dalším důvodem je podle něj snaha EU, aby mladí „prvopachatelé“ nešli hned do vězení, ale dostali šanci na nápravu v rámci alternativních trestů. „Do věznic se dostávají zejména recidivisté, kteří trest nastupují opakovaně, často ve vyšším věku,“ dodává.
Vůbec nejstarším člověkem za mřížemi v Česku je 89letá Ludmila Brožová-Polednová, odsouzená k šesti letům odnětí svobody za podíl na justiční vraždě Milady Horákové. Do vězení nastoupila BrožováPolednová loni v březnu.
