„V průměru se jim penze krátila o 1 473 korun,“ řekl Jurečka. Týká se to lidí, kteří od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byli členem či kandidátem ústředního výboru komunistické strany, vedoucím tajemníkem stranických krajských, okresních či obvodních výborů, členem vlády, předsedou Národního shromáždění, zemských, krajských a okresních národních výborů a Nejvyššího soudu. Spadají sem také generální prokurátoři, generálové a plukovníci armády, bezpečnosti či státní bezpečnosti i členové Hlavního štábu lidových milicí.
Nejvyšší seškrtání činilo 7 075 korun. V průměru klesla prominentům minulého režimu penze o 1 473 korun. I tak pobírají průměrně 24 254 korun. Námitku proti rozhodnutí o krácení penze podalo 30 osob. Jejich případy se řeší. Na Ústavní soud se neobrátil nikdo.
Sociální správa zároveň vyplácí zvýšenou penzi 430 disidentům. Kvůli věznění či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, dorovnal se jim průměrně o 4 400 korun.
Na problém nízkých penzí odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu upozornil v minulém roce signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Od loňského 17. listopadu držel přes týden před sídlem vlády hladovku. Přidal se k němu někdejší disident John Bok. Podle Jurečky jejich protest kroky k řešení urychlil.
V úpravách se bude pokračovat
V podobných aktivitách chce ministerstvo ještě pokračovat. Podle Jurečky se připravuje novela, podle které by se penze mohla krátit dalším prominentům totalitního režimu.
Týkala by se členů ústřední kontrolní a revizní komise komunistické strany, vedoucích oddělení ústředního stranického výboru, krajských a okresních náčelníků lidových milicí, církevní a ideologické tajemníků krajských a okresních výborů strany, vedoucích operativních útvarů státní bezpečnosti a operativců z útvarů boje proti vnitřnímu nepříteli.
„Množina může sčítat zhruba dva tisíce osob. Legislativní úpravu chceme dokončit v tomto volebním období, tak aby úpravy začaly platit 1. září 2025,“ uvedl Jurečka. Podle něj je to především symbolická záležitost s vyrovnáním se s křivdami z minulosti.
"Na spravedlnost není nikdy pozdě. A je dobře, že odškodňujeme hrdiny II. a III. odboje. Neměli bychom ale zapomínat ani na to, že každé zlo má svoji konkrétní tvář," uvedl na dnešní TK @mpsvcz k úpravám důchodů disidentů i kom. prominentů ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna. https://t.co/l7o4qsYWRe
Návrh podporuje také Ústav pro studium totalitních režimů. „Na spravedlnost není nikdy pozdě,“ uvedl jeho ředitel Kudrna. „Každé zlo má svoji konkrétní tvář,“ dodal. Podle něj chce ústav dostat do povědomí mladých lidí, co komunismus znamenal.
Vláda by měla projednat také návrh zákona na odškodnění lidí, které státní bezpečnost donutila v 70. a 80. letech vystěhovat se z Československa v takzvané akci Asanace či podobných. Získat by mohli 100 tisíc korun. Druhá norma by upravila odškodnění osob, nad kterými byl takzvaný ochranný dohled.
