PRAHA Dominik Duka, nový pražský arcibiskup a primas český, zahájil své působení v úřadu vstřícným gestem namířeným k představitelům státu. Ve svém prvním kázání se dotkl svatovítské katedrály: slavnostního prostoru, ve kterém se v sobotu předání arcibiskupské berly odehrálo, a zároveň jednoho z bolavých míst vztahů církve a státu.
Katedrála, o kterou církev vede se státem mnoholetý spor, je podle Duky symbolem české státnosti a církev součást národa. „Je dnes naším úkolem změnit dějiny vítězů a poražených na dějiny tvůrců a stavitelů,“ prohlásil nový pražský arcibiskup.
Svou pověst klidného racionálního muže Duka potvrdil, když v katedrále při slavnostní bohoslužbě omylem shodil stolek s listy, ze kterých předčítal. Navenek jej nehoda nijak nevyvedla z míry. Po kázání ale přiznal, že to byl okamžik, na který dlouho nezapomene.
Slavnostní tzv. intronizace zaplnila katedrálu věřícími. Ceremoniálu přihlíželo přes 2000 lidí. Příležitost vidět uvedení Dominika Duky do úřadu měli všichni. Ještě stovky dalších lidí se mohly zastavit u velkoplošné obrazovky, tuto možnost ale využily jen menší skupinky věřících a turistů.
Sobotní atmosféru slavnostně naladěné katedrály ovlivnila čerstvá zpráva o tragédii, při které zahynulo hned několik čelných představitelů Polska. Duka se o ní dozvěděl ještě předtím, než do katedrály dorazil. Na závěr bohoslužby připojil vyjádření soustrasti přítomným představitelům polské církve, věřící v katedrále se pomodlili za oběti.
Duka nezapomněl poděkovat svému předchůdci Miloslavu Vlkovi za „vybudování základů“, na kterých může při své práci stavět.
Vlk, který byl v posledních 19 letech jednou z nejvýraznějších osobností české katolické církve, se teď stal emeritním biskupem a bude se moci podílet na chodu své diecéze. A samozřejmě zůstává kardinálem.
Dominik Duka má výborné vzdělání, konzervativní názory a nadprůměrné politické konexe. Od tohoto přísného konzervativního „politika v sutaně“ se neočekává žádná revoluční reforma církve. Čekají ho hlavně úkoly, se kterými se katoličtí představitelé potýkají už několik let. Bude podle všeho především chtít pomoci vyjednat dlouho odkládaný podpis česko-vatikánské smlouvy a především definitivně ukončit spor státu s církví o svatovítskou katedrálu a další majetek vyvlastněný komunisty.
Na politiky si Duka ale nestěžuje. Země má takové politiky, jaké si zaslouží, uvedl v sobotu.
Duka hned po oznámení svého jmenování v únoru označil majetkové vyrovnání církví se státem za svůj „životní evergreen“. „Do jisté míry se to dotýká nevyřešených bodů, které musí řešit zejména vláda České republiky a český stát. Ta nevyřešená situace blokuje rozvoj obcí, měst a krajů. Chceme takovou dohodu, která by byla ku prospěchu celé společnosti, a tím pádem ku prospěchu církví a náboženských společností,“ dodal tehdy Duka.
Při prosazování dohody se státem se může Duka opřít o přátelství s prezidentem Václavem Klausem, kterého na Pražském hradě již léta před Vánoci pravidelně navštěvuje. Konexe má Duka i s dalšími pravicovými politiky – především s některými občanskými demokraty. Naopak levice již dala najevo, že to Duka nebude mít vůbec jednoduché.
***
Nový primas Dukův den D * V sobotu brzy ráno se pomodlil v Libicích nad Cidlinou, odkud prý pocházel svatý Vojtěch. A odjel do Prahy. * Po osmé hodině ranní posnídal v Arcibiskupském paláci se svým předchůdcem Miloslavem Vlkem. * Do katedrály ho přivedl průvod z Arcibiskupského paláce. Arcibiskupskou berlu ale ještě nesl Miloslav Vlk. Do katedrály vstoupil v 10.00 za zvuků kostelních zvonů. * Po přečtení jmenovací buly předal Vlk Dukovi arcibiskupskou berlu a stolec pražských arcibiskupů. * V jednu hodinu následuje slavnostní recepce na Hradě. * Po druhé hodině odpoledne se vydal v kočáře taženém koňmi k Břevnovskému klášteru. * Navečer se vrátil do svého nového sídla – Arcibiskupského paláce.
