Dům hrůzy, posílají právníci stížnost do OSN. Očerňování, brání se šéf ústavu v Letinech

Výměna plen v jídelně, prázdný kelímek od jogurtu místo hrnku či stejné jídlo pro všechny bez ohledu na onemocnění. Vedle toho také absence odborného personálu, nezákonné nakládání s financemi klientů, případně rizikové a nehygienické podávání léků.

I takové nedostatky zmiňují právníci Ligy lidských práv, kteří volají po okamžitém řešení údajně tristní situace v soukromém Sociálním a zdravotním centru Letiny (dříve Lázně Letiny - pozn. red.) zajišťujícím služby pro seniory trpící například těžkou demencí či Alzheimerovou nemocí.

Skončil v ústavu bez souhlasu soudu. O nesvéprávném Čechovi s vysokým IQ rozhodne Štrasburk

Nyní kvůli tomu podávají stížnost do OSN. Využívají k tomu poněkud netradičního mechanismu – kritický text, jež má server Lidovky.cz k dispozici, adresují zvláštnímu zpravodaji OSN pro mučení a jiné kruté, nelidské a ponižující zacházení, zvláštnímu zpravodaji OSN pro právo všech na užívání nejvyššího dosažitelného standardu fyzického a duševního zdraví a zvláštní zpravodajce pro práva lidí se zdravotním postižením.

Jenže podle ředitele ústavu se zvláštním režimem Aleše Patery je ostrá kritika nepodložená fakty. S kanceláří ombudsmanky se kvůli tomu dokonce pustil do soudního sporu. „Žalujeme je za poškozování dobrého jména společnosti, protože ve zprávách z návštěv je spoustu smyšlených informací,“ napsal šéf zařízení serveru Lidovky.cz. „Dle našeho názoru byla celá kauza na objednávku za účelem soukromé zařízení pošpinit a zničit,“ uvedl dále.

Liga přesto trvá na svém. „Je potřeba neprodleně zastavit špatné zacházení s klienty a nabídnout jim adekvátní, bezpečnou a důstojnou péči v rámci komunity. Je potřeba vytvořit kvalitní a dostupný systém péče v Plzeňském kraji pro klienty s chronickým duševním onemocněním a potrestat pachatele systémového špatného zacházení,“ okomentovala rozhodnutí skupina vedená právničkou Zuzanou Durajovou.

Liga lidských práv přitom není jedinou institucí, která upozorňuje na situaci v letinském ústavu s registrací od kraje.

Zajímá se o něj hned několik úřadů, včetně ministerstva práce a sociálních věcí. Ty nyní čekají, zda a jakým způsobem dojde k nápravě.

Liga se navíc odkazuje i na dvě zprávy vydané úřadem veřejného ochránce práv. Jedna vyšla po neohlášené návštěvě z léta roku 2013, druhá proběhla v říjnu 2014. Ani jeden závěr nebyl pro ústav příznivý.

Ba naopak. Veřejná ochránkyně práv měla rychle jasno v tom, co by se mělo s letinským ústavem naložit. „Činnost Sociálního a zdravotního centra Letiny by měla být neprodleně ukončena. Natolik jsou závažné zjištěné nedostatky i skutečnost, že vedení zařízení není schopno zajistit poskytování kvalitní péče,“ napsala tehdy po neohlášené návštěvě ombudsmanka Anna Šabatová na adresu ústavu s tím, že se situace v zařízení prý i nadále zhoršuje a klienti jsou dlouhodobě vystaveni špatnému zacházení. Kritika již dříve zazněla i od jejího předchůdce Pavla Varvařovského.

Sociálnímu zařízení byla následně uložena desetitisícová pokuta za správní delikt, proběhlo nespočet kontrol a vedení dostalo celkem 36 „úkolů“, jak zjednat nápravu. Na konečné výsledky se ale teprve čeká.

V roce 2015 se nicméně proti nařízeným opatřením a případnému zavření ústavu ohradilo více než pět set lidí, kteří po publikaci zpráv z pera ombudsmanky okamžitě sepsali petici. Také někteří pacienti rozporovali to, co se ve zprávě uvádělo.

Jenže podle skupiny právníků se od poslední návštěvy zástupců kanceláře ombudsmanky nic nezměnilo. „I přes opakovanou kritiku veřejného ochránce práv stále poskytuje ‚služby‘ těm nejzranitelnějším klientům, lidem s těžkou demencí, či Alzheimerovou nemocí,“ tvrdí právníci neziskové organizace Liga lidských práv.

Úřady situaci neustále sledují

Ombusmanka problematickou situaci i nadále sleduje, zároveň ale respektuje fakt, že změny nelze učinit okamžitě. „Ochránkyně zatím nechávala úřady, ať dělají svou práci, a vyčkávala, protože ať už správní řízení, nebo realizace změn v zařízení, vyžaduje určitý čas. Samozřejmě si ale bude chtít ověřit, jak důsledné úřady byly, jestli kontrolovaly, zda zařízení provedlo požadované změny a tak dále,“ uvedla mluvčí veřejné ochránkyně práv Iva Hrazdílková.

Také resort práce a sociálních věcí Michaley Marksové (ČSSD) stále dohlíží na kroky vedení ústavu. „Ministerstvo se i nadále zabývá poskytovatelem Sociální a zdravotní centrum Letiny. Poskytovateli byla uložena opatření v 19 případech s termínem splnění do 31. srpna 2016 a v 17 případech do 31. prosince 2016. V současné době se vyhodnocují zaslané dokumenty a na základě tohoto vyhodnocení bude v prvním pololetí roku 2017 provedena následná inspekce poskytování sociální služby,“ poskytl vyjádření mluvčí úřadu Jiří Vaněk.

I to Patera kritizuje. Kvůli údajně zmanipulovaným závěrům z návštěvy zaměstnanců kanceláře obmudsmana se podle něj v zařízení strhla „vlna kontrol, která se dokonce do dnešního dne nezastavila“. „V ani jedné z těchto kontrol nebylo zjištěno mučení, nelidské a ponižující zacházení a podobně, a ani jedna z kontrol neshledala, že by zařízení bylo nutné uzavřít a že by byly porušovány zákony,“ uvedl Patera.

Přesto přiznal, že po četných kontrolách došlo k „celé řadě“ zlepšení. „S určitostí mohu říci, že ačkoli je vždycky stále co vylepšovat, tak ‚opravdu zjištěné nedostatky‘ zařízení odstranilo,“ dodal. O jakých nedokonalostech mluvil, však už neupřesnil.

Kritiku ústavu oživila Liga lidských práv poté, co Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku na podzim loňského roku uznal finanční náhradu muži s iniciály J. Č., který byl zbaven svéprávnosti, za psychicky vyčerpávající pobyt v sociálním zařízení přes šest set tisíc korun. Bývalý pacient v roce 2011 strávil v domově se zvláštním režimem osm měsíců proti své vůli, aniž by o tom rozhodl opatrovnický soud.

Pobyt v kritizovaném zařízení pak J. Č. v již dřívějším rozhovoru pro server Lidovky.cz popsal jako vězení. „Zažíval jsme tam strašné věci. Bylo to opravdu hrozné. Rozbily se tam například pánské záchody, a tak se chodilo jen na jeden, kde nebyly pisoáry, ale jen dvě mísy. Chodili tam muži a ženy. Kolem mísy byly poházené pleny, které nikdo neuklidil,“ líčil mimo jiné, jaké byly v ústavu hygienické podmínky.

Kašovitá strava a zabavení mobilu

Kromě toho mu vadilo, že nesměl sám chodit na procházky po areálu, dostával jen kašovitou stravu nevalné chuti a že mu personál letinského zařízení zabavil mobilní telefon. S hořkostí líčil i to, jak údajně přišel o snubní prsten. „Pořád jsem si říkal, že si ho musím schovat, až jsem o něj nakonec přišel,“ vyprávěl dále.

I jeho tvrzení ale Patera rozporuje. „Stížnost k OSN, kterou sepisuje Liga lidských práv, mi přijde opravdu absurdní. Vidím v tom pouhou honbu za senzací, kterou podpořil výrok soudu ve Štrasburku ohledně pana J.Č. Jenom podotýkám, že ve výroku soudu je uvedeno, že nepochybilo zařízení, nýbrž stát, v tomto případě opatrovnice. My jsme naopak panu J.Č. pomáhali psát stížnosti a podporovali ho v jeho boji, tedy než to převzala LLP (Liga lidských práv - pozn. red.) a využila ke svému zviditelnění,“ sdělil k věci ředitel Sociální a zdravotní centrum Letiny. Údajné očerňování ústavu ze strany bývalého pacienta pak přičítá euforii po vítězném soudu.