náhledy
Památník Jana Palacha a Josefa Toufara z dílny designéra Otakara Duška. Nachází se na fasádě budovy bývalého sanatoria v Legerově ulici v Praze, v němž oba muži zemřeli.
Autor: MAFRA - Tomáš Krist
Litinové zábradlí, mramorové obklady a velkoryse pojaté a elegantní dřevěné ostění v řadě jiných pokojů odkazují ještě na existenci prvorepublikového Borůvkova sanatoria, tedy na vyhlášenou privátní nemocnici a především porodnici, jejímž majitelem a šéfem byl MUDr. Vladimír Borůvka, „odborný lékař pro chirurgii a porodnictví“.
Autor: Jan Bartoš
Zelené nátěry nad schodištěm jsou ještě původní, z časů kliniky. Domy č. p. 61 a 63 v Legerově ulici nechal doktor Borůvka ve 30. letech minulého století propojit. Snažil se sanatorium rozšířit a zmodernizovat. Přišla však 2. světová válka a nacisté si v budovách zřídili vlastní kliniku a také protektorátní úřadovnu. Po roce 1948 stát budovu znárodnil a a pro své špičkové vybavení a vynikající personál se stala sanatoriem pro prominentní komunistické kádry a jejich rodinné příslušníky.
Autor: Jan Bartoš
Budovy č. p. 61 a 63 v Legerově ulici jsou odrazem doby minulé. Podle odhadů pražských hasičů, kteří budovy vlastní a zvažovali jejich rekonstrukci, by opravy stály minimálně 80 milionů korun. Na to však hasiči momentálně nemají finance a rozhodli se proto budovu prodat.
Autor: Jan Bartoš
Současný stav pokoje č. 312, ve kterém zemřel Josef Toufar. 24. února 1950 odpoledne prohlížel zmláceného faráře na pokoji doktor Maurer, zatímco ho hlídali tři estébáci v civilu. Novinář Miloš Doležal zaznamenal ve své knize doktorovy vzpomínky takto: "...byl nahý, protože mám před očima dodnes celé jeho tělo. Viděl jsem, že je pokryto modřinami velikosti tak za polovic dlaně. Na prsou, na břiše, na nohách, na pažích... všude. Neostýchám se použít slova vražda!"
Autor: Jan Bartoš
Dochovalý lékařský zápis z Toufarovy operace. Byla jí přítomna i Růžena Kozlová-Mladá, která v nemocnici pracovala jako působila jako instrumentářka. Její vzpomínky na náročnou operaci zaznamenal novinář Miloš Doležal v knize takto: "Atmosféra při operaci byla napjatá, nemluvilo se, což bylo neobvyklé. Pacientovy končetiny byly plné podlitin, patrně byly přivazovány či utahovány škrtidly. Operace na mne působila strašným dojmem, neboť měl v břiše velkou spoustu zelené tekutiny."
Autor: Jan Bartoš
Zastavené hodiny na stěně jedné z místností. Momentálně je vnitřek budovy značně zchátralý. V 80. letech do Legerovy ulice přesídlila část Akademie věd ČR, které sídlo zůstalo i po revoluci. V současnosti je vlastníkem Hasičským záchranný sbor Prahy.
Autor: Jan Bartoš
Současný pohled na chodbu oddělení, na které byl převezen popálený Jan Palach. Po znárodnění původního Borůvkova sanatoria v roce 1948 se z budov stalo zázemí prominentní kliniky pro komunistické kádry a v srpnu 1953 pak profesor František Burian, lékař evropského významu a průkopník plastické a rekonstrukční chirurgie, zřídil na celém čtvrtém patře popáleninové oddělení. V lednu 1969 byl na něj přivezen i Jan Palach.
Autor: Jan Bartoš
Právě v tomto pokoji ve 4. patře s velkým oknem vedoucím do dvora pravděpodobně zemřel Jan Palach. Strávil v něm tři dny než 19. ledna 1969 v půl čtvrté odpoledne podlehl rozsáhlým popáleninám.
Autor: Jan Bartoš
Právě v tomto pokoji ve 4. patře s velkým oknem vedoucím do dvora pravděpodobně zemřel Jan Palach. Strávil v něm tři dny než 19. ledna 1969 v půl čtvrté odpoledne podlehl rozsáhlým popáleninám.
Autor: Jan Bartoš
1/2. Záběr z kamery, které se podařilo natočit popáleného Jana Palacha na lůžku. Jediné, několikavteřinové filmové záběry pokoje a ležícího Palacha na mírně zvýšené posteli, kterému z bílého kuklího zábalu vyčuhuje ožehnutá hlava, pořídil režisér Milan Peer.
Autor: Jan Bartoš
2/2. Záběr z kamery, které se podařilo natočit popáleného Jana Palacha na lůžku. Režisérovi Peerovi se kameru do domu podařilo propašovat v pekařském voze. Na jeho záběrech jsou v pokoji, na okně i vedle Palachova lůžka, postaveny čerstvé květiny.
Autor: Jan Bartoš
Pohled na budovy z vnitrobloku. Zatímco z této strany jsou spodní okna pouze zamřížovaná, okna do rušné Legerovy ulice jsou zazděná. Ve zchátralých domech totiž několikrát našli útočiště bezdomovci.
Autor: Jan Bartoš
Památník Jana Palacha a Josefa Toufara z dílny designéra Otakara Duška. Nachází se na fasádě budovy bývalého sanatoria, v němž oba muži zemřeli.
Autor: MAFRA - Tomáš Krist