Unikátní hlubočepský dům vytvořila trojice architektů ve složení Barbora Rossi, Jan Mrázek a Josef Šanda. Autoři stáli před nelehkým úkolem. Ke stavební parcele patří i strmá skála, kterou si právník koupil také.
Porota ocenila zakomponování moderní architektury do romantické přírodní scenerie, nepřehlédnutelné jsou italské vlivy. „Nehledali jsme je záměrně, snad to v nás vyvolalo to, že ta skála je orientovaná na jih a bývá ozářena sluncem. Ale na druhou stranu, Italové jsou známí tím, jak umí pracovat s prostředím,“ prohlásila mladá architektka Barbora Rossi, pro kterou to byla první zakázka v životě.
Energeticky úsporný dům, který má celkovou plochu asi 500 metrů čtverečních, má tři dětské pokoje a dvě pracovny. Pohled na okolní krajinu umožňují dvě terasy a dvě zahrady, v některých partiích se chodí po střechách spodnějších částí. Technického řešení se projektanti báli, takže dům nakonec postavila firma Subterra.
O pražských novostavbách se v posledních letech hovoří spíše nelichotivě. „Za posledních šestnáct let obohatily Pražskou památkovou rezervaci pouze Tančící dům a budova Euro na Václavském náměstí,“ podotkl Švácha. Ostatní novostavby podle něj neprokazují architektonickou kvalitu.
„Problém není v tom, že nemáme kvalitní architekty. Ale investoři, kteří stavějí v cenném historickém jádru, většinou dají zakázku takovým architektům, kteří dokážou sehnat potřebná razítka,“ zdůraznil Švácha. Za naprosté nepochopení sepětí novostavby s historickým prostředím považuje právě vznikající projekt Palladium na náměstí Republiky.
