Duše Paula Giamattiho vnesla do soutěže karlovarského filmového festivalu, letos ještě temnějšího než jindy, tolik potřebný paprsek světla. Ne, že by se film debutující režisérky a scenáristky Sophie Barthes od snímků o alkoholismu, sebevraždách, cizoložství, dětské prostituci a dalších neveselých věcech tematicky odlišoval. Ale dokázal příběh vyhořelého a odcizeného herce podat s nakažlivým nadhledem, něhou a originalitou. V hlavní postavě hraje sám sebe Paul Giamatti, známý z filmů Bokovka nebo Iluzionista. Během zkoušení Čechovova Strýčka Váni v jednom z newyorských divadel jej přepadne existenciální krize. Inzerát jej dovede do péče poloutajené firmy, která klientům dokáže od duševních a duchovních problémů pomoci zcela materialisticky - vyjmutím určité části duše. Ta je pak skladována ve skleněném tubusu a dá se kdykoliv implantovat zpět. Pečlivě rozpracovaný nápad Premisa je to lákavá, připomíná však nápady scenáristy Charlieho Kaufmana - zejména ty z filmů Věčný svit neposkvrněné mysli a V kůži Johna Malkoviche. K druhému titulu odkazuje i český název filmu, který rovněž operuje se jménem známého herce. Duše Paula Giamattiho se jim však rozhodně přinejmenším vyrovná způsobem, jakým počáteční nápad rozpracuje do napínavého příběhu, a jak atraktivní vizuální formu mu dá.
Pouhé nimrání v duši by totiž na celovečerní stopáž nestačilo, a tak se divákovi před očima najednou rozvine napínavá detektivka, v níž se s dušemi kšeftuje napříč kontinenty a nebohý Giamatti musí tu svoji hledat až někde v zasněženém Rusku. Po výtvarné stránce zase nelze neobdivovat promyšlenost, s níž tvůrci vyobrazují práci firmy od oslepivě bílých interiérů přes stroj na extrakci duší až po detaily jejich uchovávání.
Duše Paula Giamattiho běžela v soutěži karlovarského festivalu na outsiderském posledním místě. Zastupovala v ní USA, ale působí přitom velmi „evropsky“. To není takové překvapení, když jeden zjistí, že kosmopolitní autorka scénáře a režisérka Sophie Barthes je původem Francouzka. Odkazuje se na Gogola, Junga či Woodyho Allena, přichází nicméně se zcela vlastní poetikou. Její humor umí být stejnou měrou absurdní jako melancholický, film jako celek pak v závěru v postavě pašeračky lidských duší (už jen to je přece geniální nápad!) dostává výrazně existenciální nádech. Giamatti dostal ve Varech cenu za nejlepší mužský herecký výkon oprávněně: z plátna téměř nesleze a přestože mohla jeho postava snadno sklouznout ke karikatuře fňukajícího intelektuála, nikdy se tak nestane. Bylo by však škoda pro Giamattiho nevnímat kvality celého snímku. Barthesové se podařilo natočit výsostně autorské dílo, které jeho neokázalá vřelost dokonce povyšuje nad poněkud studené „kaufmanoviny“. Udělejte něco pro svoji duši a zajděte se na něj podívat.
HODNOCENÍ LN ***** Duše Paula Giamattiho (Cold Souls)
USA 2009 Scénář a režie: Sophie Barthes Kamera: Andrij Parekh Hudba: Dickon Hinchliffe Hrají: Paul Giamatti, Emily Watson, David Strathairn, Lauren Ambrose, Katheryn Winnick, Oksana Lada a další Distribuce v ČR: Aerofilms Premiéra: 10. 9. 2009
