náhledy
Na svátky se také pekly takzvané „dušičky“ nebo „kosti svatých“, pečivo (bochánky, rohlíky) ve tvaru kostí.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Na Dušičky má také kněz povoleno stejně tak jako při pohřbech a zádušních mších nosit černé roucho (na hřbitovech většinou pluviál), ve kterém kněz prochází spolu s věřícími hřbitov a kropí svěcenou vodou hroby.
Autor: Michal Turek, MAFRA
Věřící římskokatolického vyznání slaví Dušičky jako Svátek věrných zesnulých (Vzpomínka na věrné zemřelé), tedy zesnulých, kteří zemřeli jako osoby římskokatolického vyznání a byly pokřtěným (neexkomunikovaným) katolíkem, členem církve.
Autor: Michal Turek, MAFRA
Mezi řadu lidových pověr a zvyků rozšířených v Česku patřila víra, že prý duše jednou za rok, v předvečer Dušiček duše vystupují z Očistce, aby si odpočinuly od útrap.
Autor: Michal Šula, MAFRA
V zemích s křesťanskou tradicí je zvykem během tohoto dne či období navštívit hřbitov a rodinný hrob a rozsvítit na něm svíčku či položit živé květiny, což má symbolizovat víru ve věčný život a demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí.
Autor: Michal Šula, MAFRA
S ohledem na fakt, že Keltové a poté Slované osídlili Střední Evropu a jejich kultury se zde prolínaly, je předpokládáno, že se svátek Samhain slavil i na území ČR a byl s nástupem křesťanství nahrazen svátkem Všech svatých v termínu a Dušičkami ve smyslu oslavy, jako svátek, kdy se vzpomíná na zesnulé.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Dušičky se slaví od 10. století.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Historickým předchůdcem křesťanských dušiček byly u pohanských Slovanů ritualizované oslavy či hostiny, konané přímo na nekropolích na počest zesnulých předků.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Tradici svátku Samhain je svou podstatou a znaky nejvíce věrná oslava Halloween.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Tradice v tento den zapalovat ohně a svíčky pochází od Keltů i Slovanů, kteří věřili, že oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými a potměšilými duchy.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Může dojít k setkávání živých a mrtvých, světlem živí ukazují cestu mrtvým.
Autor: Michal Šula, MAFRA