Kvůli policejní reorganizaci však letos v létě s nejvěrnějšími kolegy od policie odešel. Je přesvědčen, že smyslem změn bylo zlikvidovat tým nezávislých poldů, který vedl. A který fungoval. Jeho lidé rozpracovali řadu případů, jež mířily na nejvyšší potentáty v zemi. Šlachta si pak v červnu 2013 dovolil nakráčet i před tehdejšího premiéra Petra Nečase, aby mu oznámil, že je obviněna jeho milenka a šéfka kabinetu Jana Nagyová, dnes Nečasová. Prakticky přes noc se stal policejní celebritou. Kromě Nagyové si totiž vyšlápl i na dva ředitele armádní tajné služby.
Tohle není tvůj rajon
Od korupční olomoucké kauzy Vidkun uplynul rok, stále se vyšetřuje |
Jako kdyby tím předznamenal, že se organizovaný zločin až nebezpečně moc prolíná se státní mocí. O další dva roky později se přidal mohutný úder do nitra policie. V rámci kauzy Vidkun padl nejvyšší olomoucký kriminalista a stáhl s sebou i tamního hejtmana Jiřího Rozbořila. Případ měl ale mnohem širší dopady. Prohlídky proběhly i u bývalého ministra vnitra Ivana Langera a šéfa olomoucké pobočky Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). V důsledku případu se s policejní kariérou narychlo loučili hned dva vysoce postavení důstojníci na policejním prezidiu.
  |
Odpor proti postupům nezávislé policejní jednotky, která dokázala v tichosti rozkrývat citlivé případy, sílil. Začala se množit anonymní udání proti jejímu šéfovi. Na sklonku roku 2015 v bezpečnostní komunitě koloval dokument, který na několika stranách popisoval jeho domnělé prohřešky. Šlachta (mimochodem obdivovatel upáleného kazatele Jana Husa) měl prý dokonce spolupracovat s albánskou mafií. Právě této balkánské komunitě se totiž coby šéf brněnské expozitury Národní protidrogové centrály v minulosti věnoval. Nakonec na „závadné“ kontakty s Albánci dojel jiný z jeho spolupracovníků – detektiv Luděk Vokál, kterého inspekce obvinila z korupce.
Zintenzivnila i kritika z odborných řad. Prý nerespektuje rozdělení pravomocí mezi protimafiánskou a protikorupční jednotkou. Šlachtovi lidé se totiž mnohem méně věnovali tradičnímu organizovanému zločinu, jako je nelegální prodej zbraní či obchod s bílým masem. Příslušníci jeho Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) stále častěji zasahovali proti politikům, lobbistům a úředníkům – jenže ti patří spíš do „péče“ Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).
Kauza Beretta: justiční chobotnice v roce 2016. Systém na vynášení informací a výrobu ‚kompra‘ |
Vztahy mezi oběma jednotkami se vyostřily letos na jaře kvůli kauze Beretta. Šlachtovi detektivové při jejím řešení zapečetili kanceláře policistů z pražské hospodářské kriminálky i vlivné městské žalobkyně Dagmar Máchové, která dozorovala například kauzu Opencard. Ale především v policejních poutech skončil šéf odboru korupce ÚOKFK Radek Holub, soukromý detektiv Igor Gáborík a celník Pavel Šíma. Jsou podezíráni z údajně nejrozsáhlejšího vynášení informací z policejních databází od roku 1989. Právě tento případ z letošního května podle mnohých lidí z justice představoval zlom.
Podivná reorganizace
„Reorganizace se dělá v posledních týdnech, údajně začala den po operaci Gáborík. Utajeně před policisty i státními zástupci – a strašně se s ní spěchá, jednotky mají být spojeny už za dva týdny,“ prohlásil Šlachta o chystané policejní reorganizaci, k níž se ale vedení policie v čele s policejním prezidentem Tomášem Tuhým přiznalo až počátkem června. Změna ovšem měla být okamžitá – k prvnímu červenci. Vnitropolicejní šachy si Šlachta vyhodnotil po svém: po 21 letech u sboru se rozhodl odejít.
Žalobci: Plníte plány mafiánů. Policie: Vyhrožujete. Odchod Šlachty rozpoutal válku |
Dění v policii také okamžitě způsobilo justiční hádku. Jako první reagoval šéfžalobce Pavel Zeman. „Sloučení obou útvarů povede ke snížení kvality práce, průtahům, rozmělnění odpovědnosti, či dokonce k nemožnosti vyšetřovat některé složité věci,“ uvedl v dopise premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Následně se rozjel nejvážnější spor uvnitř vládní koalice. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se obul do ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), že chce zlikvidovat nezávislou policii. Chovanec na Babiše naopak zaútočil, že si chce policii zprivatizovat. Chvíli to vypadalo na rozpad koalice či minimálně odchod ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Nic z toho se nakonec nestalo.
Ke Šlachtově kritice reorganizace se přidali i olomoučtí vrchní žalobci. Několik hodin kvůli změnám vyslýchali prezidenta Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho, který je považován za hlavního architekta slučování dvou konkurenčních útvarů. Z anonymity vystoupil i bývalý šéf ostravské expozitury Jiří Komárek. V červnu v České televizi uvedl, že policejní prezident Tuhý byl podezřelý z „brutálního úniku“ informací v kauze IT zakázek za stovky milionů korun. Nikdo nevěděl, o co jde. Policejní šéf podal na Komárka trestní oznámení.
Informace utíkají
Spirála vyšetřování důvodů policejních šachů nabrala na obrátkách i díky snaze Šlachty, Komárka a olomouckých žalobců svěřit se se svými poznatky politikům. U sněmovního výboru pro bezpečnost je poslanci nenechali ani promluvit, úspěšnější byli až u sněmovní vyšetřovací komise, která v červenci vznikla, aby prověřila, co za spěšnou reorganizací vlastně stálo. Před komisí v průběhu léta vypovídaly desítky lidí včetně politiků, policistů, žalobců a příslušníků tajných služeb i GIBS.
Komise se však opakovaně potýkala s úniky informací. Nejprve na veřejnost prosáklo, že „kauza Tuhý“ souvisí s prověřováním společnosti Tesco SW, jež patří bratru sociálnědemokratického exhejtmana. Později se objevil dokument, který popisoval, jak inspekce vyšetřovala Tuhého okolí kvůli podezřelému telefonu, který skončil v jeho rodině. A také kriminalistická analýza zpochybňující nestrannost a odbornost šetření vedeného vůči Tuhému.
Z posledního slyšení před komisí odcházel Šlachta v listopadu viditelně rozladěn. Práci komise ale hodnotit nechtěl. Její verdikt má být znám v lednu. Šlachta si ho každopádně vyslechne v nové roli, ve funkci náměstka ředitele celní správy, jež spadá pod ministerstvo financí.
