Bylo to, myslím, v roce 1988, když jsem ho poprvé potkal. Toulal se Prahou v dlouhém kabátě z výprodeje (člověk by neřekl, že je zrovna šik!), měl za sebou tři roky studia češtiny a němčiny na Filozofické fakultě UK, střídal dělnická zaměstnání a dívkám recitoval dlouhé pasáže z Kainarových blues. Po pravdě řečeno, podléhaly mu pak častěji než nažehleným kamarádům.
Dodnes s neobvyklou pamětí cituje z oblíbených knih. A je příznačné, jak přiléhavě mnohé věty pasují na fotbalové dění i běžný život, ten soukromý i politický. Například Bosákova zřejmě nejmilovanější věta z nejmilovanější knihy – Vančurova Rozmarného léta: „Čas propůjčuje důstojnosti i zrůdám.“ Když se ho ptám na oblíbené knihy, přidává Zbabělce Josefa Škvoreckého, Zábranovy detektivky, Kunderu, ze současných autorů Miloše Urbana či Šabacha. Ze světa pak neopakovatelného Woodyho Allena, Zeměplochu Terryho Pratchetta (v překladu Jana Kantůrka), J. R. R. Tolkiena, Toma Robbinse, poslední dobou Michaela Chabona. A pak je tu bible. „Je v ní spousta přirovnání, úsloví, které pronikly do hovorového jazyka a nakonec i do fotbalových komentářů, alespoň těch po uši nacpaných frázemi. Jen si málokdo uvědomuje, odkud pocházejí.“ Třeba? „Třeba: Teď se láme chleba. To slyšíte při každém zápase.“ ?
***
Zvyky a lásky
? Oblíbená poloha při čtení: vertikální, nebo horizontální? „Tak napůl, v polosedě, pololeže, v obrovském křesle.“
? Oblíbená hudba: Bigbeat – Led Zeppelin, Dire Straits a irská muzika, U2, Hothouse Flowers nebo Van Morrison. Z českých Myšík, Kalandra, vlastně všechno kromě metalu a dechovky.
