Před pěti sty lety přibil Martin Luther na vrata katedrály ve Wittenbergu svoje populární „These“, komentující realitu tehdejší církve katolické a žádající její reformaci. Spor však vyústil v papežskou klatbu nad Lutherem, německé selské války, vznik nové církve luteránské.
Dle Lutherova vzoru přitloukl v půlce letošního listopadu „papežský zmocněnec“ Klaus Amman na vrata „katedrály Greenpeace“ v Hamburku svoje „these“, požadující konec nesmyslných moratorií na geneticky modifikované plodiny. Budou opět následovat vzájemné klatby? Nebo přijde, světe div se, rozumná reformace ?
Prof. Amman je celosvětově uznávaný biolog a ekolog, povahy úsměvné, družné, ale také sršaté. Klíčovým obdobím jeho profesionální dráhy bylo ředitelování Botanické zahrady ve švýcarském Bernu. Jinak zcestoval celý svět, učil na mnohých univerzitách a měl tak mimo jiné možnost seznámit se dostatečně s realitou zemí třetího světa. Není to tedy žádný „salonní“ ekolog či sociolog.
Nejen společné švýcarské občanství jej před řadou let sblížilo s prof. Ingem Potrykusem, jedním z hlavních tvůrců snad již obecně známé „zlaté rýže“. Je to rýže transgenní, resp. geneticky modifikovaná (GM), jejíž žlutá zrna jsou obohacena beta karotenem, provitaminem A. Zlatá rýže tak může sloužit jako obecně dostupný lék na avitaminózu A, která mj. vyvolává vysokou dětskou úmrtnost a slepotu. Tohoto léku, existujícího již více než deset let, se však chudým pacientům ve třetím světě zatím nedostalo - a to čistě ze zástupných politickoideologických důvodů. Potrykus i Klaus to opakovaně označují jako „ideologickou genocidu“.
Sama věda se svými racionálními argumenty je nezřídka na barnumské protiakce svých odpůrců krátká. Bude proto muset prezentovat svoje názory laické veřejnosti odpovídající formou. Uveďme příklad: Koncem listopadu se tedy na YouTube objevil záznam z akce, kterou bychom mohli volně nazvat „půltisíciletí po Lutherovi - Ammanovy these přibité na vratech německé katedrály“. Tentokrát však nikoliv wittenberské, ale hamburské - a nikoliv Všech svatých, ale Zeleného míru. Tedy celoněmecké centrály Greenpeace.
Důstojně vyhlížející, rtuťovitý „stařík“ (toho staříka by mi neodpustil, ještě mu není sedmdesát) s bílými vlasy a plnovousem, opravdu vypadající trochu jako Santa Klaus, s gustem přitlouká solidními hřeby plakát se svými dvanácti thesemi na repliku kostelních dveří. A posléze také předává kopii thesí několika zástupcům vedení GP. Pravda, trochu zaskočeným, leč zdvořilým. Ano, děkujeme, pročteme si. Úsměvy na obou stranách, podpořené (santa) klausovským přáním: na půtky už není čas, loď se naklání, vezměte konečně vědu vážně, započněme věcný, vstřícný dialog... These najdete na adrese http://www.ask-force.org/web/GrueneVernunft/Theses-English20101123.pdf. (Jejich český překlad na blogu prof. Opatrného - pozn. red.).
Komentovat další možný vývoj vztahů mezi zastánci ammanovských thesí, podpořených také autoritou papeže Benedikta XVI., a jejich oponenty, tedy zejména Greenpeace a jejich sympatizanty, prozatím nebudu. Po pravdě na rychlé prozření letitých ideologických oponentů moc nevěřím. Jsa povahou i formálním začleněním skeptik, očekávám spíše zájem neorganizované střízlivě uvažující laické veřejnosti než zásadní nápravu postojů dosavadních různě zelených sekt. Jména Amman i Potrykus na ně, alespoň na některé jejich české mluvčí, totiž dosud spolehlivě působila jako rudá muleta na býka v aréně.
lidovky.cz
Celý text a další blogy najdete na www.lidovky.cz/veda
O autorovi| Zdeněk Opatrný, rostlinný fyziolog
