Také jej autor zařadil do své galerie podobizen protektorátního velkého světa. Pověstný „čechožrout“ musel tři dny uctivě čekat v předpokoji, až se svobodný pán von Neurath rozhodne převzít úřad říšského protektora. A tak na provinciálního sudetského parvenu zbyla jen role číslo dvě. Fýrer nakonec na podzim 1941 aristokrata, málo učenlivého v umění brutality, nahradil profesionálním zabijákem Reinhardem Heydrichem, který svou kariéru sice zahájil trochu neslavně u námořnictva, ale pomohla přímluva u Himmlera a pak mohla začít strmá cesta vzhůru v jednotkách SS od prvních projevů organizovaného teroru (16 tisíc zatčených v Bavorsku) k vraždám, koncentrákům a ke konečnému řešení židovské otázky. Potom následovala smrt v kobyliské zatáčce. Příběh atentátníků označuje Demetz za směs krkolomné odvahy, osudových chyb, tragédie a „krvavé grotesky“. S velkým světem se čtenář setká nejen v kapitolách o protektorátním odboji, ale i o divadle, filmu, jazzu a zvláště v drobné studii o polemickém duelu spisovatele Františka Kožíka a kritika Václava Černého, vyvolaném mimořádným prodejním úspěchem knihy Největší z pierotů (1939).
V takzvaném malém světě rodin, přátel a mladých lásek se věci vyvíjely nejinak. Peter Demetz pocházel po meči z alpského údolí obývaného rétorománskými Ladiny. Odtud se jeho předkové vydali na sever a nakonec se usídlili v Praze. Živili se výrobou dřevěných hraček, avšak příslušník nejmladší generace Hans, talentovaný básník, se prosadil jako dramaturg a později režisér. Přibližně v téže době se na rohu Štěpánské ulice potkal s půvabnou švadlenkou židovského původu. Po svatbě se jim narodil syn Peter (21. 10. 1922). Tatínek působil v divadle, maminka objevovala velký svět a občas do něj přispěla tvorbou kostýmů. Manželství však ztroskotalo a záhy nastal čas dějinných pohrom. Hans se vzhledem ke svým antinacistickým postojům musel spokojit správou pražského kina Broadway a později soukromého berlínského divadla. Potomek ze „smíšeného manželství“ dopadl už hůř. Po nuceném odchodu z gymnázia dostal umístěnku do říšského hlavního města, odtud ho otec vyreklamoval a v Praze mu načas zajistil místo knihkupeckého příručího. Přesto se mladík nevyhnul lágru. Přežil ho nedaleko saských hranic. Zato matka, označená žlutou hvězdou, se musela hlásit do transportu směr Terezín a tam zemřela 26. června 1943.
Autor se po válce zapsal na Karlovu univerzitu, dosáhl značných úspěchů, ale roku 1949 odešel do exilu, stal se mezinárodně uznávaným germanistou a profesorem na Yaleově univerzitě. O tom, jak si takových osobností dokážeme doma (ne)vážit, by se dalo napsat několik dalších sloupců.
***
Knihy vybíráme ve spolupráci s pražskými knihkupectvími Academia a Fišer
ČESKY NEVYŠLO Mein Prag Peter Demetz Zsolnay Verlag, Wien 2007. 400 s. Anglicky Farrar, Straus and Giroux, New York 2008. 274 s.
