Česko totiž promeškalo lhůtu, kdy se mohlo připojit k trestnímu řízení, které Švýcarsko zahájilo. Podle předběžných informací by české vládní špičky mohly zvolit cestu civilní žaloby, aby dostalo část z 12 miliard.
Jednání se kromě premiéra zúčastní i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), ministr vnitra Jan Kubice, ale také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Podle ministra Kalouska ještě existuje možnost připojit se k trestnímu řízení. Pro své tvrzení našel prý oporu ve švýcarském trestním řádu. Zcela jinou cestu pak navrhuje šéf resortu spravedlnosti Pospíšil: civilní žaloba by se podle něj měla podat co nejdříve a Česká republika by si také měla najít experta na švýcarské právo. Proto navrhuje angažovat švýcarského právníka.
O kom se mluvilo v souvislosti s Mosteckou uhelnou?Podle dřívějších informací podezírali švýcarští vyšetřovatelé v souvislosti s privatizací MUS šest Čechů a jednoho Belgičana. Konkrétně šlo o Antonína Koláčka, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého, Marka Čmejlu, Petra Krause a Jacquese de Groota. |
Podle Švýcarů si Mosteckou uhelnou společnost koupili její manažeři za zlomek skutečné ceny. Švýcarská strana v souvislosti s privatizací dolů poslala k soudu sedm lidí, většina z nich byli Češi.
Podivná privatizace společnosti Mostecká uhelná- Mostecká uhelná společnost (MUS), předchůdce Mostecké uhelné, a. s., vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních důlních podniků Komořany, Ležáky a Hlubina. Většinový podíl byl privatizován v rámci druhé vlny kuponové privatizace.
- V letech 1997 a 1998 akcie postupně skupovala švýcarská společnost Investenergy S. A., která v Česku zastupovala skupinu Appian Group. V květnu 1999 získala těsnou majoritu 50,02 procenta. Na konci července téhož roku jí vláda Miloše Zemana za 650 milionů korun prodala i zbylý státní podíl ve výši 46,29 procenta akcí. Jako nový vlastník se deklaroval Appian Group Inc.
- V roce 2003 koupil majetek Appian Group investiční fond Appian Central European Development Fund spravovaný bankou Credit Suisse First Boston. Na valné hromadě 17. června 2003 rozhodli vlastníci MUS o zrušení společnosti bez likvidace. Nástupcem MUS se stala společnost Ležáky, a. s., stoprocentně kontrolovaná švýcarskou Appian Energy AG.
- V březnu 2005 dokončila převzetí energetických podniků fondu Appian (včetně MUS) společnost Severočeská uhelná (SU). SU vlastnila čtveřice manažerů a členů statutárních orgánů Appian Group a MUS - Antonín Koláček (40 procent), Luboš Měkota (40 procent), Vasil Bobela (deset procent) a Petr Pudil (deset procent). Následně v roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku.
- V květnu 2005 Appian Group ve vlastnictví SU změnila název na Czech Coal, a. s., v červenci si pak Severočeská uhelná, a.s. změnila název na Mostecká uhelná, a.s. Tento název si firma podržela do prosince 2008, kdy se změnila na dnešní Czech Coal Services, a. s.
- V roce 2006 Czech Coal N.V. prodala 40 procent akcií MUS kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited, za kterou stál podnikatel Pavel Tykač. Později získali ještě dalších devět procent. Koláček a Měkota pak v březnu 2008 prodali své podíly dosavadním partnerům. Bobela a Pudil za ně zaplatili 11,5 miliardy korun.
Profil Pavla Tykače čtěte ZDE - Privatizací MUS se na podnět tehdejšího předsedy Fondu národního majetku (FNM) Romana Češky zabývala policie. Šetřila podezření, že MUS byla ovládnuta pomocí peněz, které měla povinně odkládat na rekultivace. Několik miliard z nich odešlo do zahraničí. Právě to mají být peněžní toky, na které později narazili švýcarští vyšetřovatelé. Česká policie ovládnutí dolů vyšetřovala téměř deset let, v létě 2008 případ odložila.
- V březnu 2009 prokuratura nařídila švýcarským bankám zablokovat peníze, které by mohly pocházet z trestné činnosti (zhruba 13,4 miliardy korun). Švýcaři rovněž upozornili Česko na podezření, že Appian údajně na privatizaci plzeňské Škody v roce 2003 použil nezákonně miliardu korun z MUS. Mezi hlavními aktéry podezřelých operací byli údajně tehdejší ředitel dolů Koláček, českošvýcarský podnikatel Jiří Diviš a bývalý vysoký manažer MMF a pozdější šéf Appian Group Jacques de Groote. Podle některých informací dalšími podezřelými byli Luboš Měkota, Marek Čmejl, Oldřich Klimecký a Petr Kraus.
- Loni v září policie a státní zástupci v souvislosti s privatizací MUS vyslechli expremiéra Miloše Zemana a členy jeho vlády; výslechů se účastnili zástupci švýcarské prokuratury.
- Letos v lednu zřejmě několik lidí, kteří mají blízko k ČSSD a bývalému ministru vnitra a předsedovi strany Stanislavu Grossovi, získalo v souvislosti s privatizací MUS milionové provize. Podle MF Dnes to vyplývá z dokumentů, které poslal na státní zastupitelství v Praze soudce ze Švýcarska.
- O několik dní později MfD napsala, že provize z privatizace MUS získali i oficiální představitelé ČSSD. Podle MfD více než 30 milionů korun nejdřív dostala firma, v níž působil tehdejší šéf ekonomické sekce ČSSD Zdeněk Uhlíř. Společnost údajně následně převedla deset milionů na účet nadace, které předsedal Stanislav Gross.
|
