Sobota 22. ledna 2022, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Dýchejme zhluboka a rychle!

Česko

Psalo se před 20 lety – Čistý vzduch se nedá vypěstovat jako nezávadné potraviny v malém množství

SAMIZDAT

Jan Neruda byl rád vším, čím byl. Nemám důvod pochybovat o upřímnosti tvrzení básníka Hřbitovního kvítí a autora skvělých fejetonů. Ostatně, čím vším byl? Chudým studentem. Nešťastným milencem. Redaktorem Národních listů. Kolosem české literatury.

Čím vším však mohl být, kdyby v datu narození neměl rok 1834, ale rok 1934 a kdyby si podržel svůj charakter, svoje myšlení a postoje? Třeba skladníkem mohl být. „Hej, Nerudo!“ uslyšel by v okamžiku, kdy se mu v hlavě honily Písně kosmické či když právě uvažoval o železném kroku, kterým přirazily bataliony dělnické. „Je tu IFA s osmi paletami coca-coly!“ Je možné, že by si zamumlal poslední nápad „my bychom vzhůru, k nebesům, a jsme zde zemí jati“, a šel by na to. Osm palet, to je 256 přepravek po 25 kilogramech, každou dvakrát do ruky, to už se dá cítit.

Byl by i po takové zkušenosti Jan Neruda rád vším, čím byl?

Takové a podobné myšlenky mne napadají každé pondělí ráno, když vstávám do roboty. Popuzují mne takové myšlenky, to ano, avšak zlobí mne něco jiného: že si musím k čistým montérkám přibalit i vlastní plíce. Já vím, že je sám potřebuju; problém je však v tom, že z velké části je zadarmo musím půjčovat státu. Musím totiž každý den přefiltrovat tolik a tolik kubických metrů kyslíku s kysličníkem siřičitým a s jiným neřádstvem. Máme my to u nás dobře zařízené. Disponujeme největším počtem nejvýkonnějších a nejspolehlivějších odlučovačů a lapačů. Patnáct milionů jich pracuje den co den, noc co noc, bez jediné hodiny přestávky a to by v tom musel být čert, abychom patnácti miliony plic vzduch trochu nepřefiltrovali! Odlučovače a lapače jsou drahé, moc drahé. Stojí prý tolik, co samotná elektrárna. Za jeden nepotřebný Palác kultury na Pankráci a za jeden prominentní Sanops v Motole by však jeden odlučovač byl. Avšak nekverulujme, přátelé: Dýchejme zhluboka, dýchejme rychle!

Ivan Bunin ve Vesnici předkládá čtenáři tento zážitek. Viděl, jak mužik ve vesnickém rybníčku plaví dobytek. Dobytek se špláchá, mužik se špláchá, dobytek vykonává do rybníka malou i velkou potřebu. Je parno. Mužik se sehne a s chutí pije rybniční vodu. „Co to děláš?“ volá zděšený spisovatel. „Vodu piju,“ odpovídá po pravdě mužik. „Ale jakou vodu?“ – „Jakou, jakou. Obyčejnou. A vy snad doma pijete cukrovou?“ Tragédie není v tom, že mužik pil vodu z rybníka. Tragédie je v tom, že si jinou vodu k pití ani představit nedovedl. Na svahu vedoucím k onomu mužikovi jsme už urazili slušný lán cesty.

Čistý vzduch se nedá vypěstovat jako zaručeně nezávadné potraviny či zaručeně nezávadné nápoje jen v malém, omezeném množství. Je pro všechny stejný. Takže se možná dočkáme. Do té doby dýchejme zhluboka, přátelé, dýchejme rychle.

O autorovi| Jiří Hanák, Lidové noviny

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...