130 let

E-podvádění je nebezpečné v tom, že ho učitelé často ani nezpozorují. | foto: Shutterstock

Doporučujeme

E-podvádění je nebezpečné v tom, že ho učitelé často ani nezpozorují. Děti jsou vynalézavé

Česko
  •   5:00aktualizováno  11:54
PRAHA - Žáci preferují jiný styl učení než žačky. Chlapci rádi objevují vlastní cesty a nové strategie, i kdyby to mělo vést do zdi, více riskují a přistupují k učení individualizovaně. Dívkám vyhovuje tradičnější učení postupnými kroky, držení se návodu, který jim předem vysvětlí kantor, respektive kantorka, protože ty v českém školství jasně dominují.

Plaga chce otevřít školy od 12. dubna. Zeman s ním nesouhlasí, návrat žáků by ještě odložil

„Učitelky by měly vědět, že kluci fungují trochu jinak než holky, kterým nedělá problém dělat všechno tak, jak paní učitelka chce. Kluci jsou trochu rebelové, obzvlášť v určitém věku tak může docházet ke konfliktům i mezi učitelkou a studentem,“ uvedla pro Lidovky.cz Petra Ambrožová z Univerzity Hradec Králové, která stojí za průzkumem, z nějž uvedená data vyplynula.

Celý výzkum publikovala v knize Nové formy školního podvádění a vyrušování v kontextu digitálního vzdělávání. 

Ambrožová na vzorku 1542 studentů a studentek středních škol ve věku od 15 do 23 let zkoumala formy školního podvádění a vyrušování, závěry vtělila do knihy. Mimo jiné zjistila, že dívky jsou ve výhodě, protože ve školství převažují ženy, což dokládají i data ministerstva školství a Českého statistického úřadu. V loňském školním roce bylo na středních školách, přepočteno na celé úvazky, 60,3 procenta žen. Na základních školách pak dokonce 84,3 procenta žen.

Polovina závislých na internetu

Chlapcům by přitom podle Ambrožové pomohlo už jen to, že by učitelky o jejich potřebách věděly a snažily se je brát v potaz, nejen striktně odmítaly jejich přístup. Možná by mohlo pomoct i to, kdyby do školství přišlo více mužů. Důležité je také zvýšit prestiž povolání a poskytnutí náležitých platových podmínek.

Chlapci mají dle Ambrožové nutkání podvádět, aby se vymanili z postupů, které jim nevyhovují. Daleko častěji volí rizikové strategie, včetně využívání internetu při učení i podvádění, zároveň ale taky mnohem častěji než dívky vyrušují tím, že internet používají v hodinách.

Žáci 1. stupně by se po návratu do škol měli po týdnu střídat, řekl po jednání s opozicí ministr Plaga

Každý druhý účastník výzkumu přiznal, že je na internetu závislý. To pak děti svádí k tomu, neustále kontrolovat chytré telefony, chatovat s kamarády a surfovat na internetu i během vyučování. „Když bude učitel do výuky začleňovat technologie, zahraje si s dětmi třeba kvíz, v němž si zopakují nějaké učivo, žák tak uspokojí potřebu se s mobilem pomazlit a potom už po něm nepotřebuje sahat nelegálně,“ napovídá možnou strategii Ambrožová.

Brýle s kamerou, sluchátko pod vlasy

Se začleňováním moderních technologií do výuky souhlasí i Michal Černý z Asociace ředitelů základních škol: je lepší udělat z mocného pána aspoň trochu užitečného služebníka. „Používat technologie ke vzdělávacím účelům a k získávání informací jednoznačně podporujeme. Ale je třeba tomu nastavit pravidla,“ uvedl Černý pro Lidovky.cz s tím, že už před distanční výukou se technologie v hodinách využívaly, ale covid celý proces akceleroval. Umět se s pomocí technologií učit, dobrat správného výsledku je v pořádku, ale musí to podle Černého provázet zdůraznění, že přizvat si chytrý telefon k podvádění škodí hlavně dětem samotným. Jako každé šulení.

Nemusí to být jen mobil, s čím žáci podvádějí nebo vyrušují. Využívají k tomu například i bezdrátová sluchátka, která si dívky mohou bez problému schovat pod vlasy, zatímco jim někdo napovídá, čehož si učitel vůbec nevšimne. Dalším nedovoleným pomocníkem při testech pak jsou chytré hodinky, které dnes už dokážou přijímat a posílat zprávy.

Online výuka (ilustrační foto).
Výuka přes internet je obtížnější

„Učitel si myslí, že žák kouká na hodiny a kontroluje, kolik mu zbývá času, ale on si tam zatím čte správné odpovědi,“ okomentovala Ambrožová. Zákeřné jsou také brýle se zabudovanou kamerkou, kterými žáci mohou natočit nejen test, ale i učitele při výuce a posléze video vystavit na internet, kde se mu pak s ostatními smějí. Digitální věk přinesl i nové formy šikany a její obětí se zhusta stává kantor, jenž není tak zběhlý s počítačem, aplikacemi nebo internetem.

Záludné je právě to, že elektronické vyrušování a podvádění není tak hlasité jako běžná nepozornost v hodině, může však být daleko rušivější a závažnější. Kantoři si ho nemusí všimnout, mají pocit, že hodina probíhá ukázkově, žáci jsou hodní, ale ve skutečnosti učební látku vůbec nevnímají. Nedostatky se pak ukážou až na známkách ze zkoušení a testů, což už bývá pozdě.

Elektronický tahák

Novodobým trendem je to, že žáci využívají chytrý telefon či tablet i při testech. Vyhledávají si správné odpovědi na internetu, domlouvají se na řešení s ostatními spolužáky přes chatovací platformy nebo používají předem vyfocené materiály z učebnic nebo poznámek z hodin.

Antigenní testy do škol dodá Masanta, distributor českého výrobce respirátorů Good mask

Žáci jsou vynalézaví a nezřídka si i kolegiálně pomáhají sdílením testových otázek. Často totiž učitelé dávají do testů každý rok stejné otázky. Přitom stačí chvíle, když se učitel otočí nebo nedává pozor při vybírání testů, a žák během pár sekund test vyfotí a následně ho sdílí s o rok mladšími kolegy nebo těmi, kteří chodí do jiné třídy stejného ročníku, pokud je vyučuje stejný kantor.

Informace z internetu považují žáci za spolehlivé a myslí si, že dokážou rozeznat jejich relevanci. Nemají proto problém využívat virtuální prostředí jako zdroj pro seminární práce nebo když si chtějí během testu vyhledat správnou odpověď. Na středních školách většinou žáky nikdo neupozorňuje na to, jak by měli správně citovat. Častokrát ani nevědí, že se kopírováním celých pasáží z internetu dopouštějí plagiátorství. Pokud pak stejné návyky uplatní na univerzitách, hrozí jim vážné následky, studijní i reputační. Učitelé by to ovšem žákům měli vysvětlit už na střední škole.

„Radím učitelům, aby si nastavovali pravidla. Jde o to, říct si, pro jaké účely technologie slouží, a mít nastavená pravidla pro to, kdy ten mobil může žák používat,“ uzavírá Ambrožová. Potvrzuje tak slova Černého, který tato pravidla zavedl do praxe již dříve.

Autor: Markéta Rizikyová
  • Vybrali jsme pro Vás