To, že potraviny obsahují takzvaná éčka, vědí asi všichni. Ne každý si ale uvědomuje, že bývají i součástí léků. Některá z nich přitom prokazatelně způsobují zdravotní potíže, nejčastěji v podobě alergií.
Jednou takovou látkou je i žluté syntetické azobarvivo E110, často uváděné jako oranžová žluť. Je například součástí sirupu proti alergii Aerius, antihistaminika třetí generace. „Naše dcera tento přípravek užívala. Alergické projevy v podobě kopřivky se ale nelepšily. Zjistil jsem, že lék obsahuje žluť, a šel se na to zeptat lékařky, která medikament předepsala. Samotnou ji to překvapilo a okamžitě dceři předepsala jiný lék, po kterém alergické projevy postupně zcela vymizely,“ říká Petr Dvořák z Prahy.
Barvivo E110 je přitom nejčastěji jmenovanou látkou v diskusích o nežádoucích účincích syntetických barviv na lidské zdraví. Je prokázáno, že může zvláště u pacientů alergických na kyselinu acetylsalicylovou způsobovat alergické reakce v podobě kopřivky nebo třeba otoků. Může být i příčinnou záchvatu průduškového astmatu. Diskutuje se také o tom, že u citlivých osob může vyvolat migrény či způsobit rozmazané vidění. Látka bývá také spojována s dětskou hyperaktivitou. Lék na alergii s alergenem?
To není vyloučené Přestože žluť tedy může prokazatelně alergické projevy naopak vyvolat, výrobce se tím, že je součástí léků pro alergiky, nijak neproviňuje. Éčko 110, stejně jako i další pomocné látky, u kterých byl prokázán možný negativní vliv na zdraví, může být podle Evropské komise součástí léčivých přípravků.
„Musí být ale uvedeny na obalech a v příbalovém letáku se musí objevit upozornění pro pacienty,“ informuje Veronika Petláková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Tuto podmínku výrobce splňuje. Součástí příbalového letáku je nejen složení léku, ale i upozornění: Neužívejte Aerius, jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na desloratadin, loratadin nebo na kteroukoli další složku přípravku Aerius, zvláště na barvivo oranžovou žluť E110.
„Podle mých zkušeností mohu říci, že lidé sirup Aerius velmi dobře snášejí, a s tím, že by vyvolal alergickou reakci, jsem se zatím nesetkal,“ říká alergolog Petr Čáp z Nemocnice Na Homolce.
Navíc lidé alergičtí na barvivo E110 mohou užívat jinou formu přípravku Aerius, například roztok. Oranžovou žluť obsahuje totiž pouze sirup.
Proč se vlastně barviva do léků přidávají? „Obecně se barviva používají jako farmaceutické pomocné látky umožňující esteticky zlepšovat vzhled léčivých přípravků, a tím i jejich psychologický účinek. Dále také například k možnosti rozlišení síly, tedy množství účinné látky v jednotlivých léčivých přípravcích,“ vysvětluje Veronika Petláková.
Oranžová žluť E110 se nevyskytuje jen v lécích, ale rovněž v potravinách, často například v oranžově zbarvených limonádách, které bývají oblíbené mezi dětmi. Kromě ní však existuje i celá řada dalších éček, která mají prokazatelně negativní vliv na zdraví a mohou být součástí jak potravin, tak léků.
Mezi takové látky patří například náhradní sladidlo aspartam (E 951), který je zdrojem fenylalaninu. Ten představuje riziko pro nemocné fenylketonurií, dědičným metabolickým onemocněním způsobeným mutacemi v genu pro enzym fenylalaninhydroxylázu. V lidském těle z něj také částečně vzniká dioxopiperazin, o kterém se uvažuje jako o potenciálně karcinogenním. Přesto ale platí, že přiměřená konzumace aspartamu není pro zdravého člověka riziková.
Další látky, které se mohou vyskytovat jak v léčivých přípravcích, tak i v potravinách, jsou butylhydroxyanisol a butylhydroxytoluen, tedy éčka 320 a 321. Tyto látky dráždí kůži a jsou popsány případy výskytu kopřivky. Dále mohou prokazatelně dráždit oči a sliznice a jednoznačná nejsou jejich toxikologická hodnocení, proto je lepší se těmto éčkům raději vyhýbat.
Siřičitany a disiřičitany Mezi další éčka, která mají prokazatelně škodlivý vliv, můžeme zařadit i siřičitany a disiřičitany, tedy konzervanty E 220 až E 228. Mohou způsobit alergické reakce, jako je kýchání, kopřivka, kašel, obtížné dýchání či nevolnost, a dokonce i anafylaktický šok, dále také záchvatovité zúžení průdušek, případně průjem. V potravinářství ho obsahuje například sušené ovoce - ananas, banány či například meruňky. Sířena bývají i vína.
Dalšími látkami, které mohou mít negativní vliv na zdravotní stav, jsou benzoany (E 210 až E 213) a parabeny (E 214 až E 219). Benzoany mírně dráždí kůži, oči i sliznici a zvyšují riziko vzniku žloutenky u novorozenců. Parabeny mohou způsobit kontaktní zánět kůže či kopřivku nebo záchvatovité zúžení průdušek. Má se za to, že tyto konzervanty vyvolávají alergické příznaky hlavně u osob s chronickou kopřivkou. Dusičnan sodný E 251, kterým se konzervují potraviny, může vyvolat bolesti hlavy, vyrážky či problémy s trávením.
Pokračování na straně IV
Éčka: naši zabijáci, nebo...
Dokončení ze strany III
Pozor si dejte také na fosfáty, které mohou být součástí tavených sýrů či kolových nápojů.
Jejich nadměrný příjem může zhoršovat využití vápníku, a proto jsou nevhodné zvláště pro děti, které potřebují vápník pro správný růst a vývoj kostí. Pro ty, kteří drží dietu při onemocnění trávicího traktu, nejsou zpravidla vhodné látky zvýrazňující chuť.
V souvislosti s nežádoucími účinky éček na lidské zdraví je ale potřeba také říci, že jsou škodlivé pouze při zvýšené konzumaci a nežádoucí reakce mohou vyvolávat zejména u citlivých jedinců - alergiků, atopiků či malých dětí. Každá přídatná látka se může ve výrobku vyskytovat jen v rámci takzvané přijatelné denní dávky (ADI), která by neměla ohrožovat zdraví spotřebitelů.
Škodí jen nadměrná konzumace Přídatné látky tedy nejsou škodlivé v množství obsaženém v jedné potravině. Negativní účinky na zdraví mohou mít při jejich nadměrném příjmu a v různých kombinacích. To znamená, že když jednou za čas sníte na ulici párek v rohlíku s hořčicí, rozhodně se nemusíte bát, že by to poškodilo vaše zdraví, nebo že by vám dokonce hrozilo vyšší riziko vzniku rakoviny. Přesto odborníci doporučují, aby převažovala konzumace čerstvých potravin.
„Vzhledem k tomu, že ADI je bezpečné množství přídatné látky vztažené na jeden kilogram tělesné hmotnosti, mohou děti tuto dávku překročit snadněji než dospělí,“ říká Jitka Rusková, nutriční terapeutka z Poradenského centra Výživa dětí, s tím, že obzvláště dětská strava by měla obsahovat co nejméně barviv, konzervačních látek a náhradních sladidel. Opět u citlivých jedinců, zvláště u atopiků a astmatiků, mohou způsobit třeba bolest hlavy či hyperaktivitu.
Důležité je si také uvědomit, že ne každé éčko je zdraví škodlivé. Kódem E se totiž označují veškeré přídatné látky, a to syntetické i přírodní. „Svoje éčko má tak například i vitamin C nebo E, kyselina citronová nebo přírodní barvivo beta-karoten. A tyto látky rozhodně nelze označit za zdravotně nevhodné,“ potvrzuje skutečnost, že ne z každého éčka bychom měli mít strach, nutriční terapeutka Věra Králová z Fóra zdravé výživy. Některá éčka dokonce zvyšují bezpečnost potravin.
***
Éčka
* Kód E zavedla Evropská unie
pro přídatné látky, které byly
podrobně zhodnoceny na základě
toxikologických studií a jsou
v povolených dávkách bezpečné
pro zdraví konzumentů.
* Každá přídatná látka obsažená
v jídle musí být na obalu potraviny
označená v údajích o složení
uvedením názvu látky nebo
písmene E a příslušného
číselného kódu a názvu
kategorie, do které patří (barvivo,
sladidlo, konzervant apod.) Každá
potravina tak může mít ve svém
složení přídatné látky označené
E kódem, ale i plným názvem látky
bez použití E kódu.
* Pro příklad uvádíme prokázané
možné účinky éček, která se
vyskytují i v lécích:
E 102, E 110, E 122 až 124, E 151 -
alergické reakce hlavně u lidí
přecitlivělých na kyselinu
acetylsalicylovou
E 200 až 203 - záněty kůže
E 214 až 219 - kontaktní zánět
kůže, vzácněji kopřivku
a záchvatovité zúžení průdušek
E 220 až 228 - alergické reakce
včetně anafylaktického šoku
a záchvatovité zúžení průdušek
především u alergiků
E 210 až E 213 - dráždí kůži, oči,
sliznici, zvyšují riziko vzniku
žloutenky u novorozenců
E 320 a E 321 - dráždí oči, kůži
a sliznice
E 951 - zdroj fenylalaninu
Zdroj: Fórum zdravé výživy, SÚKL
