Originály závětí se na veřejnosti objevují vůbec poprvé. Ministerstvo spravedlnosti předalo nalezené památky Národnímu archivu, který zajistí jejich uložení nebo předání dalším institucím.
Ale nejsou to jen věci z majetku Beneše, mezi trojrozměrné předměty patří například soubor razítek londýnského exilového kabinetu nebo sada klíčů od pracovního stolu prvorepublikového ministra spravedlnosti z 20. let 20. století.
„Práce archiváře je někdy dobrodružná a svědčí o tom i nalezení těchto zajímavých věcí a dokumentů. Jsem rád, že se vše podařilo v pořádku předat a teď už je to v rukou archivářů,“ uvedl ředitel Národního archivu Milan Vojáček.
Dva spojené spisy Okresního soudu v Táboře a Státního notářství v Táboře pocházejí z dědického řízení prezidenta Edvarda Beneše. Obsahem je komunikace a korespondence vdovy Hany Benešové a její právní zástupkyně Ludmily Kloudové-Veselé s okresním soudem a jeho vlastní postup při projednávání pozůstalosti.
Soubor obsahuje postupně pořizované a doplňované poslední vůle československého prezidenta z let 1943 a 1945, které Edvard Beneš napsal před odjezdem z Velké Británie na zahraniční cesty (do USA a SSSR). Obsahují zejména pokyny a názory na další politický vývoj v případě, že by se zpět do Československa již nevrátil.
Edvard Beneš krátce po příletu z Londýna (30. října 1938)
Poslední vůli komunisté nerespektovali
Samotné originály závětí Edvarda Beneše se objevují vůbec poprvé, poté, co byly předány do pozůstalostního řízení. Obsahově jsou tyto dokumenty již z dřívějška známy z jejich kopií a opisů, uložených v archivních souborech participujících aktérů, potažmo z odborné literatury.
Spis dále obsahuje „pamětní zápis“, sepsaný 25. února 1948, o Benešově soukromém (politickém) archivu a návazně několik originálů dokumentů o nakládání s ním po jeho úmrtí.
Komunisté si ale v budoucnu s posledními přáními prezidenta a jeho ženy moc starostí nedělali. O jeho odkaz tak pečoval především prezidentův kancléř Jaromír Smutný, který emigroval do Londýna, kde založil Ústav Dr. Edvarda Beneše.
V listopadu 1973 sepsala Hana Benešová závěť, v níž odkázala část mobiliáře a vilu s přilehlými pozemky Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Objekt ale využíval Úřad vlády, který ji upravil pro svoje potřeby. Rekreovali se zde komunističtí i pozdější premiéři.
Mezi další nalezené dokumenty patří vyšetřovací a soudní spis z vykonstruovaného politického procesu před Mimořádným lidovým soudem v Praze s prof. Vladimírem Krajinou, účastníkem protinacistického odboje a generálním tajemníkem Československé strany národně socialistické.
Pozůstalostní spisy Edvarda Beneše Národní archiv předá k uložení Státnímu oblastnímu archivu v Třeboni, spis z procesu s Vladimírem Krajinou Státnímu oblastnímu archivu v Praze, do jejichž fondů náležejí. Další převzaté dokumenty a předměty se uloží v příslušných fondech Národního archivu.
