Pondělí 24. ledna 2022, svátek má Milena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Egypťané měli písmo za dar bohů

Česko

Jedním z hlavních témat letošního Světa knihy bude 50 let české egyptologie. Česká egyptologie má ve světě významné a velmi respektované postavení. Velký podíl na tom má profesor Miroslav Verner.

Jaké postavení mají dnes Češi v Egyptě mezi egyptology z ostatních zemí?

Česká egyptologie má dnes ve světě významné a respektované postavení. Získali jsme v Egyptě velmi prestižní archeologickou koncesi na pyramidových polích a máme významné archeologické objevy světové úrovně. Praha se stala jedním z hlavních center bádání o Egyptě v dobách stavitelů pyramid, vydáváme velmi žádané vědecké monografie a publikujeme v předních zahraničních egyptologických časopisech. Jistým dokladem úrovně české egyptologie je i vyslání předních mladých egyptských archeologů k doktorskému studiu do Prahy.

Které z nálezů českých egyptologů za uplynulých padesát let pokládáte za nejvýznamnější?

Zvláštní zdůraznění si zaslouží například Raneferefův pyramidový komplex z poloviny 3. tisíciletí př. Kr., nálezy papyrového archivu Raneferefova zádušního chrámu a panovníkových soch, nevyloupená Iufaaova šachtová hrobka z poloviny 1. tisíciletí př. Kr. nebo intaktní pohřební komora Inpuneferova z poloviny 3. tisíciletí př. Kr.

Na konferenci Česká archeologie v zahraničí jste se mj. zmínil o tom, že existuje možnost, aby byl v Abúsíru objeven palác faraonů. Je reálná šance na takový unikátní objev?

Domnívám se, že ano. Máme k dispozici nově objevené písemné doklady o existenci paláce „Velebná je Sahureova krása“, který by měl existovat v blízkosti Abúsíru; alespoň z kontextu těchto písemných dokladů se to můžeme domnívat.

Které z publikací, jež na Světě knihy představíte, by podle vás zájemci o starý Egypt určitě neměli minout?

Na našem stánku představíme řadu cizojazyčných i českých vědeckých publikací z naší vlastní produkce. Já pak uvedu dvě své nové knihy, na stánku nakladatelství Academia Pyramidy a na stánku nakladatelství Paseka Objevování starého Egypta.

Jaký vlastně měli staří Egypťané vztah k psanému slovu, respektive k literatuře jako takové?

Staří Egypťané považovali písmo za dar bohů, Egypt byl kolébkou písemnictví. Znali hodnotu i moc slova, což dokládají nesčetné písemné památky - od odborných pojednání až po milostnou poezii, které se nám díky příznivým klimatickým podmínkám a dalším okolnostem dochovaly.

A proč je podle vás důležité, aby lidé z různých koutů světa na počátku 21. století poznali, jak žili staří Egypťané?

„Čím to, že nás starý Egypt tolik okouzluje, až fascinuje?“ Tuto otázku si kladli a kladou lidé už celá staletí. Právem hledají ve starém Egyptě kořeny civilizace a vzdělanosti a také poučení z téměř čtyř tisíciletí, během nichž se tato civilizace rozvíjela.

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Mohlo by vás zajímat