130 let

Egypťané měli písmo za dar bohů

Česko

Jedním z hlavních témat letošního Světa knihy bude 50 let české egyptologie. Česká egyptologie má ve světě významné a velmi respektované postavení. Velký podíl na tom má profesor Miroslav Verner.

Jaké postavení mají dnes Češi v Egyptě mezi egyptology z ostatních zemí?

Česká egyptologie má dnes ve světě významné a respektované postavení. Získali jsme v Egyptě velmi prestižní archeologickou koncesi na pyramidových polích a máme významné archeologické objevy světové úrovně. Praha se stala jedním z hlavních center bádání o Egyptě v dobách stavitelů pyramid, vydáváme velmi žádané vědecké monografie a publikujeme v předních zahraničních egyptologických časopisech. Jistým dokladem úrovně české egyptologie je i vyslání předních mladých egyptských archeologů k doktorskému studiu do Prahy.

Které z nálezů českých egyptologů za uplynulých padesát let pokládáte za nejvýznamnější?

Zvláštní zdůraznění si zaslouží například Raneferefův pyramidový komplex z poloviny 3. tisíciletí př. Kr., nálezy papyrového archivu Raneferefova zádušního chrámu a panovníkových soch, nevyloupená Iufaaova šachtová hrobka z poloviny 1. tisíciletí př. Kr. nebo intaktní pohřební komora Inpuneferova z poloviny 3. tisíciletí př. Kr.

Na konferenci Česká archeologie v zahraničí jste se mj. zmínil o tom, že existuje možnost, aby byl v Abúsíru objeven palác faraonů. Je reálná šance na takový unikátní objev?

Domnívám se, že ano. Máme k dispozici nově objevené písemné doklady o existenci paláce „Velebná je Sahureova krása“, který by měl existovat v blízkosti Abúsíru; alespoň z kontextu těchto písemných dokladů se to můžeme domnívat.

Které z publikací, jež na Světě knihy představíte, by podle vás zájemci o starý Egypt určitě neměli minout?

Na našem stánku představíme řadu cizojazyčných i českých vědeckých publikací z naší vlastní produkce. Já pak uvedu dvě své nové knihy, na stánku nakladatelství Academia Pyramidy a na stánku nakladatelství Paseka Objevování starého Egypta.

Jaký vlastně měli staří Egypťané vztah k psanému slovu, respektive k literatuře jako takové?

Staří Egypťané považovali písmo za dar bohů, Egypt byl kolébkou písemnictví. Znali hodnotu i moc slova, což dokládají nesčetné písemné památky - od odborných pojednání až po milostnou poezii, které se nám díky příznivým klimatickým podmínkám a dalším okolnostem dochovaly.

A proč je podle vás důležité, aby lidé z různých koutů světa na počátku 21. století poznali, jak žili staří Egypťané?

„Čím to, že nás starý Egypt tolik okouzluje, až fascinuje?“ Tuto otázku si kladli a kladou lidé už celá staletí. Právem hledají ve starém Egyptě kořeny civilizace a vzdělanosti a také poučení z téměř čtyř tisíciletí, během nichž se tato civilizace rozvíjela.

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás