Komunální volby získaly v Egyptě velký význam v roce 2005, kdy ústavní dodatek stanovil, že nezávislí kandidáti na prezidenta musí nejdříve získat podporu radních. Budoucí Mubarakovi následníci, kteří nepatří k parlamentním stranám, budou muset mít podporu nejméně 10 radních.
Včerejší volby, v nichž si Egypťané vybírali celkem 52 000 zastupitelů, ale podle pozorovatelů spravedlivé rozhodně nebyly. Úřady udělaly už před hlasováním zátah na opozici a mnoho potenciálních kandidátů hlavně z řad islamistů se ocitlo za mřížemi. Stovky dalších kandidátů sice zůstaly na svobodě, úřady jim ale nedaly možnost se k volbám zaregistrovat.
Smůlu tak měli nejen nezávislí kandidáti spjatí se zakázaným Muslimským bratrstvem, ale i někteří kandidáti liberální Vafdistické strany nebo levicové strany Tagammu. Představitelé Muslimského bratrstva proto vyzvali Egypťany k bojkotu voleb. Průběh voleb odsoudila i Egyptská organizace pro lidská práva, která stáhla své pozorovatele: „Rozhodli jsme se tak kvůli tomu, že opoziční kandidáti měli takové potíže s registrací a že křesla jdou přímo vládní straně,“ řekl aktivista Tárik Zaghlúl.
Protivládní demonstrace a protesty proti nízkým platům se strhly už v neděli v severoegyptské Mahalle, průmyslovém městě plném textilek. Při protestech bylo zraněno nejméně 96 lidí, policie rozháněla demonstranty obušky a slzným plynem. Dvěma kulkami do hlavy byl zabit 15letý chlapec, který podle příbuzných spal a vyšel se jen podívat na balkon, co se děje.
Policie zadržela asi tři stovky demonstrantů, někteří budou obviněni z výtržnictví. Část lidí zatkla poté, co zničili velký portrét Mubaraka a volební billboardy jeho Národní demokratické strany. Vyrabováno bylo několik obchodů, tisíce obyvatel poslechly výzvy ke stávce a nešly do práce. Vláda sice slíbila růst platů a rozšířila dodávky potravin o dalších 15 milionů lidí, třetina Egypťanů však stále žije na hranici bídy a vydělává pod dva dolary denně.
