O teorii relativity podle Šolcové diskutoval s profesorem matematiky německé univerzity Georgem Pickem. Zjišťoval, že se bude muset věnovat matematice, diferenciální geometrii a Pick mu doporučoval literaturu, kterou má studovat, aby našel odpovědi na nedořešené otázky. „Takže určitě pracoval na tomto tématu už v Praze a já jsem přesvědčená, že ten pobyt v Praze přispěl k tomu, aby ty odpovědi našel,“ dodala.
Slavný fyzik, jehož jméno se stalo synonymem génia, v Praze působil 16 měsíců v letech 1911 a 1912. Bydlel i s rodinou v Lesnické ulici. Přednášel teoretickou fyziku v Klementinu a v sídle Fyzikálního ústavu německé univerzity ve Viničné ulici. V tomto období publikoval jedenáct prací z teorie relativity a gravitace, z termodynamiky, teorie záření a kvantové fyziky.
Einstein se nevyhýbal ani společenskému životu. Často navštěvoval salon Berty Fantové na Staroměstském náměstí v domě U Jednorožce. V kruhu přátel tam filozofoval a hrál na housle. Do společnosti židovských intelektuálů Maxe Broda, Huga Bergmanna, Felixe Weltsche a Franze Kafky ho uvedl profesor Pick. Brod například vzpomíná, jak Einsteina, který hrál Mozarta, doprovázel na klavír. Do Prahy Einstein zajížděl i v pozdějších letech. O teorii relativity přednášel například počátkem 20. let v pražském spolku Lotos. O jeho dalších návštěvách české metropole se toho ale ví jen málo.
V Praze se šušká i o tom, že ho do Prahy táhlo i něco jiného než věda. Média už v minulosti psala o tom, že měl v Praze syna. Faktem ale je, že se o tom Einstein sám za života nikdy nezmínil. Zmínky o synovi neobsahuje ani jeden z jeho mnoha životopisů.
Nejen fyzik, ale i humanista Einstein se považoval za pacifistu. Byl proti jakékoli tyranii, tedy i proti nacismu. Přesto dokázal v USA podpořit vývoj atomové bomby, ale jenom proto, aby ji Hitler neměl dříve.
Neseděl mu ani režim komunistický a protestoval proti inscenovaným politickým procesům v Československu. Telegramem, který zaslal Klementu Gottwaldovi, se snažil zabránit justičním vraždám Milady Horákové, ale i komunisty Záviše Kalandry a jiných nespravedlivě odsouzených. „Byli oběťmi nacismu, vězni německých koncentračních táborů. Jsem hluboce přesvědčen, že si zaslouží žít,“ uvedl tenkrát v telegramu Albert Einstein.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
