Úterý 17. května 2022, svátek má Aneta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Einsteinův mozek pod lupou

Česko

Dá se Einsteinova genialita vysvětlit strukturou jeho mozku? Nová studie naznačuje, že možná ano.

Otom, že Albert Einstein byl nejvýznamnějším fyzikem dvacátého století, není třeba přesvědčovat ani člověka, který o obecné teorii relativity nic neví. Vědec veřejnost fascinoval za života a zájem vzbuzuje i po smrti. Fakt, že dokázal vyřešit problémy, které trápily celou generaci fyziků, vyvolává i otázku po příčinách jeho výjimečnosti.

Poslední roky života Einstein strávil v Princetonu v americkém státě New Jersey. V tamní nemocnici také 18. dubna 1955 zemřel. Tělo nejslavnějšího vědce pitval patolog Thomas Harvey, který mozek vyňal, zvážil, přeměřil a důkladně fotograficky zdokumentoval. Zjistil, že vědcova genialita rozhodně nespočívala ve velikosti mozku. S váhou 1230 gramů ani nedosahoval průměru.

Čtyřicet let v zavařovací láhvi Einstein v poslední vůli věnoval svůj mozek a další orgány vědě. Harvey proto mozek napustil desetiprocentním roztokem formaldehydu a spolu s kolegou rozřezal na 240 dílů. V dalších letech Harvey měnil působiště a dvě nádoby s šedou hmotou putovaly s ním. Fakt, že Einsteinův mozek má Harvey doma v zavařovacích sklenicích, nebyl veřejně znám. Nic netušili dokonce ani Einsteinovi příbuzní.

Harvey některé části poskytl třem vědeckým týmům, ovšem výsledky nevešly v obecnou známost. V roce 1996 například Britt Anderson z Alabamské univerzity zjistil, že v tkáni Einsteinova mozku bylo více neuronů. Teprve roku 1998, devět let před svou smrtí, Harvey zbývající části mozku předal univerzitní nemocnici v Princetonu. Tato instituce jej uchovává dodnes.

Nejnovější analýzu Einsteinova mozku provedla antropoložka Dean Falková z Floridské státní univerzity. Zkoumala Harveyho fotografie, které jako jediné dokumentují kompletní Einsteinův mozek. Falková ve studii v časopise Frontiers in Evolutionary Neuroscience tvrdí, že identifikovala několik dosud přehlížených rysů. Jedním z nich je výrazná struktura v té části šedé kůry, která řídí pohyb levé ruky. Ta bývá spojována s muzikálními vlohami, které Einstein, známý láskou k houslím, bezesporu měl.

Dean Falková také potvrdila výsledky studie z roku 1999, podle které měl Einstein zvětšené parietální laloky. Této oblasti v temenní části hlavy se přisuzuje schopnost interpretovat symboly či prostorová představivost. Podle Falkové je kůra v této část mozku neobvykle zvrásněná. Možná že za schopnost podívat se na fyzikální problémy z nového úhlu vděčil Einstein právě tomuto rysu, domnívá se americká antropoložka.

***

Genius každým závitem

„Kdybych se nestal fyzikem, stal bych se nejspíš hudebníkem,“ prohlásil Albert Einstein. Láska k hudbě se odráží i v anatomii jeho mozku. Výmluvná je zejména bulkovitá struktura v oblasti zodpovědné za motoriku levé ruky.

Autor:

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

Pro všechny šťastné andílky: Nenechte si ujít testování s Havlíkovou apotékou
Pro všechny šťastné andílky: Nenechte si ujít testování s Havlíkovou apotékou

Trápí vaše miminko opruzeniny, odřeniny od plenek, zarudlá místa, ekzémy a suchá pokožka po koupeli? Otestujte s námi zdarma léčivou mast od...