Otom, že Albert Einstein byl nejvýznamnějším fyzikem dvacátého století, není třeba přesvědčovat ani člověka, který o obecné teorii relativity nic neví. Vědec veřejnost fascinoval za života a zájem vzbuzuje i po smrti. Fakt, že dokázal vyřešit problémy, které trápily celou generaci fyziků, vyvolává i otázku po příčinách jeho výjimečnosti.
Poslední roky života Einstein strávil v Princetonu v americkém státě New Jersey. V tamní nemocnici také 18. dubna 1955 zemřel. Tělo nejslavnějšího vědce pitval patolog Thomas Harvey, který mozek vyňal, zvážil, přeměřil a důkladně fotograficky zdokumentoval. Zjistil, že vědcova genialita rozhodně nespočívala ve velikosti mozku. S váhou 1230 gramů ani nedosahoval průměru.
Čtyřicet let v zavařovací láhvi Einstein v poslední vůli věnoval svůj mozek a další orgány vědě. Harvey proto mozek napustil desetiprocentním roztokem formaldehydu a spolu s kolegou rozřezal na 240 dílů. V dalších letech Harvey měnil působiště a dvě nádoby s šedou hmotou putovaly s ním. Fakt, že Einsteinův mozek má Harvey doma v zavařovacích sklenicích, nebyl veřejně znám. Nic netušili dokonce ani Einsteinovi příbuzní.
Harvey některé části poskytl třem vědeckým týmům, ovšem výsledky nevešly v obecnou známost. V roce 1996 například Britt Anderson z Alabamské univerzity zjistil, že v tkáni Einsteinova mozku bylo více neuronů. Teprve roku 1998, devět let před svou smrtí, Harvey zbývající části mozku předal univerzitní nemocnici v Princetonu. Tato instituce jej uchovává dodnes.
Nejnovější analýzu Einsteinova mozku provedla antropoložka Dean Falková z Floridské státní univerzity. Zkoumala Harveyho fotografie, které jako jediné dokumentují kompletní Einsteinův mozek. Falková ve studii v časopise Frontiers in Evolutionary Neuroscience tvrdí, že identifikovala několik dosud přehlížených rysů. Jedním z nich je výrazná struktura v té části šedé kůry, která řídí pohyb levé ruky. Ta bývá spojována s muzikálními vlohami, které Einstein, známý láskou k houslím, bezesporu měl.
Dean Falková také potvrdila výsledky studie z roku 1999, podle které měl Einstein zvětšené parietální laloky. Této oblasti v temenní části hlavy se přisuzuje schopnost interpretovat symboly či prostorová představivost. Podle Falkové je kůra v této část mozku neobvykle zvrásněná. Možná že za schopnost podívat se na fyzikální problémy z nového úhlu vděčil Einstein právě tomuto rysu, domnívá se americká antropoložka.
***
Genius každým závitem
„Kdybych se nestal fyzikem, stal bych se nejspíš hudebníkem,“ prohlásil Albert Einstein. Láska k hudbě se odráží i v anatomii jeho mozku. Výmluvná je zejména bulkovitá struktura v oblasti zodpovědné za motoriku levé ruky.
