PRAHA Ministr životního prostředí Pavel Drobil již ve vládě skončil, zůstal však po něm „pohrobek“ v podobě souboru návrhů na zjednodušení ekologické legislativy.
Návrh připravený společně ministerstvy průmyslu a životního prostředí údajně ušetří českým firmám a podnikatelům zbytečné výdaje v rozsahu osmi až devíti miliard korun ročně. Drobilův konec v čele ministerstva prý schvalování návrhu neohrozí.
„Rezignace ministra Drobila nebyla žádnou komplikací, materiál podepsala první náměstkyně ministra Rut Bízková. Předpokládáme, že si materiál ještě před jednáním vlády vyžádá tripartita. V tom případě se jím vláda bude zabývat nejdříve v únoru,“ uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Petr Kučera. Posílení konkurenceschopnosti českých firem. To byl hlavní motiv, proč Fischerova vláda na konci května schválila návrh na přezkoumání ekologických zákonů, zda nejsou zbytečně přísné a složité.
„Cílem změn je srovnat postavení českých podnikatelů vůči jejich konkurentům z ostatních zemí Evropské unie, kde podnikatele nesvazuje tak přísná národní legislativa. Navržené změny především upravují předpisy, které si vzájemně odporují nebo se dublují v několika zákonech,“ říká Jiří Sochor z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.
Kratší schvalování staveb Ministerští úředníci spolu se zástupci podnikatelských a průmyslových svazů i odborových organizací nalezli 96 možných opatření. Z toho 18 již mezitím vstoupilo v platnost díky novelám zákona o odpadech a vodního zákona. Dalších deset nelze realizovat, protože jsou v rozporu s legislativou Evropské unie.
Řadu dalších opatření chtějí ministerstva uvést do praxe během následujících dvou let. Mezi nejvýraznější změny patří snaha propojit řízení o posuzování vlivu na životní prostředí s územním řízením. Zmíněné opatření může urychlit schvalování nových průmyslových závodů, elektráren, silnic, nákupních center a dalších staveb o několik měsíců i let.
V současnosti totiž musí všechny významnější projekty projít nejprve posouzením vlivu na životní prostředí, až poté následují územní řízení a nakonec stavební povolení.
Dalším případem, kdy jsou české předpisy přísnější, než požaduje evropská legislativa, se týká ohlašovací povinnosti při vypouštění znečišťujících látek. Limity jsou totiž nastaveny zbytečně nízko, což zatěžuje jak podniky, tak i státní úřady. Posun limitů na hodnoty požadované Evropskou unií prý může českým firmám ušetřit až tři miliardy korun ročně.
Ekologové: Zní to rozumně Ministerstva mají v plánu zmírnit legislativu také v oblasti hospodaření s odpady a obaly či ochrany ovzduší a vodních toků. Přemýšlí také o možnostech, jak zabránit různým občanským sdružením v blokování nových staveb. Tuto možnost jim dává stávající znění zákona o ochraně přírody a krajiny. Zatím jsou ve hře tři možné varianty, které mají vliv „stěžovačů“ omezit.
Právě přijetí uvedeného návrhu by ekologičtí aktivisté rádi zablokovali. „Je tam jeden zásadní problém, a to snaha o vyloučení veřejnosti z účasti v řízeních při povolování staveb, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí,“ upozornil Eduard Sequens z ekologického sdružení Calla.
Až na uvedený případ nemají ekologové s navrženou redukcí přebujelé legislativy zásadní problém. „Konkrétní změny v zákonech, které má vláda nyní schválit, jsou v podstatě rozumné. Některé z nich ekologické organizace podporovaly, protože zajistí, aby zákony plnily svůj účel, a přitom odstraní zbytečné papírování,“ uvedl pro LN programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.
Ekologové vítají, že z balíku opatření vypadla nejrazantnější opatření, která ministerstvo průmyslu a obchodu původně navrhovalo. „Patřila mezi ně třeba slabší ochrana lidí ve městech postižených smogem před exhalacemi z velkých továren v sousedství nebo neomezené kácení alejí podél silnic,“ zmínil Kotecký.
***
JAK ULEVIT FIRMÁM
Z diskuse o zjednodušení ekologické legislativy vzešlo celkem 96 návrhů. Mají vést ke zmírnění některých ustanovení následujících zákonů:
* zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
* zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí
* zákona o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů
* zákona o odpadech
* zákona o obalech
* zákona o ochraně ovzduší
* zákona o ochraně přírody a krajiny
* vodního zákona
Konkrétní znění návrhů mají ministerstva průmyslu a životního prostředí připravit během příštích dvou let.
