* LN Německo začalo prověřovat bezpečnost svých jaderných reaktorů, některé dokonce dočasně odstaví. Není takový postup přehnaný? Hrozí tak přísný postup i v Česku?
Nabízí se odpověď, že německá reakce je přehnaná a že u nás není důvod začít prověřovat bezpečnost našich jaderných reaktorů, neboť zemětřesení o síle téměř devět stupňů Richterovy škály a doprovodná tsunami skoro deset metrů vysoká nám rozhodně nehrozí. Je to na 99,9 procenta pravda, ale přesto: můžeme se stoprocentní jistotou zcela vyloučit případ úplné ztráty elektrického napájení? Máme k dispozici analýzy, co by se dělo pak? Kolik času by zbývalo do momentu, kdy se vypaří všechny parní generátory a začne se obnažovat aktivní zóna reaktoru? Jak by probíhala oxidace obnažených povlaků palivových článků, kde by se shromažďoval vznikající vodík a bylo by možné zabránit vytvoření zápalné koncentrace? Otázek je moc. Proč to vše nevíme již dnes? Protože výše uvedený scénář patří do oblasti havárií s tak malou pravděpodobností, že jsme si mohli dovolit ho z běžných havarijních rozborů vypustit. Případ Fukušimy 1 ukazuje, že je dobré znát odpovědi na tyto otázky dříve, než se stanou realitou.
* LN V Temelíně se má stavět reaktor třetí generace. V čem jsou reaktory 3 a tzv. 3+ generace bezpečnější než stávající provozované reaktory?
Mají propracovanější filozofii bezpečnosti právě směrem k nečekaným (nadprojektovým) haváriím.
Pokračování na straně 30
Elektřina pro reaktory už nebude potřeba
Dokončení ze strany 29
U současných temelínských reaktorů se např. nepředpokládá tavení zóny, protože 300procentní zálohování systému havarijního chlazení reaktoru to prakticky (při správném fungování) vylučuje. Některé reaktory třetí generace jsou dovybaveny tzv. lapačem roztavené aktivní zóny mimo tlakovou nádobu reaktoru s cílem jejího uchlazení po té, co se eventuálně protaví skrz tlakovou nádobu reaktoru. Jiné využívají ve větší míře pasivní bezpečnostní systémy zajišťující trvalé chlazení aktivní zóny i integritu ochranné obálky bez zásahů operátorů a bez elektrického napájení. Obecně řečeno reaktory třetí generace mají vyšší schopnost omezit následky těžkých havárií.
* LN Nyní vědci intenzivně pracují na vývoji reaktorů 4. generace. Budou ještě bezpečnější?
Pravděpodobnost tavení aktivní zóny se má dále snížit až stonásobně, zvýší se spolehlivost a reaktory dosáhnou až 95procentního ročního využití instalovaného výkonu. Nebude také hrozit jejich zneužití pro výrobu jaderných zbraní. Jedním z cílů vývoje těchto reaktorů je vyloučit potřebu havarijních zón v okolí jaderných elektráren a s tím spojených havarijních plánů. Události v Japonsku však ukazují, že jsou to poslední účinné metody ochrany obyvatelstva zejména v případech, které člověk ze svých úvah, ať již vědomě, nebo nevědomky, vypustil. Na průmyslové nasazení těchto reaktorů si však budeme muset počkat až po roce 2030.
* LN Reaktory 4. generace mohou nastartovat vodíkovou ekonomiku. Produkovaly by vodík pro pohon do aut. Zbrzdí tento vývoj zemětřesení v Japonsku?
S výrobou vodíku se uvažuje především u tzv. vysokoteplotního reaktoru chlazeného plynem (heliem). Jeho úspěch bude do značné míry záviset na tom, zda se podaří vyvinout vhodné konstrukční materiály schopné pracovat s médii o teplotách více než 1000 stupňů Celsia. Tyto reaktory by se mohly začít průmyslově využívat až někdy po roce 2040. Tak dlouhodobé následky událostí v Japonsku nelze reálně očekávat.
