Ostřanského kniha má dvě slabiny, které sdílí s řadou jiných publikací českých orientalistů. Zaprvé se kniha tváří, že islám je arabské, nebo nanejvýš ještě perské náboženství. Přitom Arabové tvoří jen menší část světového muslimstva. Copak nežijí významné komunity v jihovýchodní a střední Asii nebo v černé Africe? A co islám indického subkontinentu, který prošel bouřlivým vývojem zejména v posledním století?
S tím souvisí druhý problém. Pro mnohé orientalisty, včetně Ostřanského, končí dějiny někde v 18. století a těžiště výkladu obvykle leží kdesi ve středověku -jako kdyby už se v islámu od té doby nic nestalo. Přitom od 19. století se rodila nejrůznější hnutí, včetně často zmiňovaného wahhábismu či neo-salafíje, mediálně spojovaných mj. s radikalismem. Do světa islámu vstoupily nové technologické objevy a nové společenské jevy, tedy skutečnosti, na které islám teologicky, politicky i psychologicky reagoval. Ostřanského tvrzení, že kniha napravuje zastaralost předchůdkyň a že jde o výklad „žitého islámu“, není na místě.
Malou poznámku na závěr: v „islámské části“ mé knihovny se hromadí knihy, které je na první pohled těžké od sebe odlišit. Všechny jsou zelené a na obálce mají buď název vyvedený „jako arabským“ písmem, nebo jsou ozdobeny kaligrafií. Fantazie grafiků příliš daleko nesahá, i když konkrétně tato verze patří k povedenějším.
***
LITERATURA FAKTU VYŠLO ČESKY Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti Bronislav Ostřanský Vydalo nakladatelství Libri, Praha 2009. 255 stran.
