Český plynovod dočasně změní směr a plyn poteče ze západu na Slovensko. Nebylo by nejlepší nechat to tak?
Kéž by to bylo tak jednoduché. Ale řada okolností bohužel hraje proti.
Zaprvé by se musela do diverzifikace zdrojů vážně vložit řada vlád a firem. A ty vlivné a bohaté to dílem příliš nezajímá, dílem jsou samy překážkou. Léta budovaly své obchodní vztahy s Rusy. Nezaujatý pozorovatel musí dnes připustit, že přílišné spoléhání na ruskou ropu a plyn má své problémy, a to nejen politické. Jenže spousta lidí nechce ztratit tvář. Proto je například zvýšená frekvence toužebných zmínek o plynovodu Nabucco nejspíš stejně dočasná jako náhlá. Aby se stal realitou, musel by se najít někdo, kdo by pořádně zacloumal zúčastněnými vládami, aby přiložily ruku k dílu, a někdo ochotný utkat se s Rusy o smlouvy na středoasijský plyn, který by Nabuccem proudil. Chce to velmoc a dravou firmu. Jenže Evropa není velmoc, ta jen vydává pravidla. A při pohledu na dravost budovatelů nových ruských energetických impérií evropské matadory napadá, jestli nebude lepší se s nimi spojit.
Zadruhé, jakmile začne plyn proudit, všichni se opět budou snažit co nejrychleji na krizi zapomenout. Kolik lidí si ještě pamatuje, že nám Rusko v reakci na podepsání smlouvy o radaru vypnulo ropu? A je to teprv sedm měsíců.
Čtěte „Slováky zachrání...“ na str. 7
