Nebylo tomu tak. Ještě před válkou se podařilo Polsku získat jeden z přístrojů a na jeho základě sestrojit dešifrovací zařízení, kterým mohli sledovat pohyby německé armády. Pro Brity se stalo rozšifrování kódů Enigmy, a tím i získání poznatků o pohybu německých letadel, lodí a především ponorek jedním ze životně důležitých válečných cílů. Centrem špionážní operace bylo viktoriánské sídlo v Bletchley Parku, vzdáleném necelých sto kilometrů na sever od Londýna. Původně zde byly jen dvě stovky zaměstnanců, na konci války však v tomto dešifrovacím středisku pracovalo celkem sedm tisíc lidí, pro které v okolí zámečku vzniklo množství provizorních staveb. Zdejšímu týmu se vedle rozluštění zpráv z Enigmy podařilo také rozlousknout kódy japonských a italských velvyslanectví. Souhrnné zpravodajské informace pod značkou Ultra z těchto tří zdrojů se pak staly významným faktorem pro vedení války.
Pomohly například určovat polohu, a tím usnadňovat ničení německých ponorek. Ty byly v prvních letech války pro Velkou Británii, zásobovanou zbraněmi a dalšími věcmi z USA a ze svých kolonií a dominií, zásadní hrozbou.
První stroj Enigma v provedení používaném německou armádou získali Britové z ponorky U-100. Postupně se jim podařilo rozluštit tři nejdůležitější kódy: Sviňucha, který používalo německé velitelství, Delfín, jenž sloužil pozemním jednotkám, a Vážka, kterým komunikovalo německé letectvo. Nejtěžší a nejdůležitější bylo rozluštění kódu nacistických ponorek, jež se plně zdařilo až v roce 1942, poté, co Spojenci získali z ponorky zadržené u egyptských břehů nejmodernější a nejsložitější čtyřdiskovou verzi Enigmy. Tu začali nacisté používat poté, co pojali podezření, že zprávy ze starší třídiskové Enigmy dokážou Britové rozluštit.
Podle mnoha historiků mělo rozluštění kódu Enigmy klíčový význam ve vedení války. Klíčové informace poskytlo dešifrovací středisko Spojencům například v roce 1943, když se vyloďovali v Itálii, nebo pro zničení německých sil v severní Africe.
Zprávy ze SSSR Velké Británii se podařilo udržet rozšifrování kódu Enigmy v tajnosti po celou dobu války. To se paradoxně hodilo Londýnu i po druhé světové válce, kdy zabavené Enigmy používal Sovětský svaz a jeho spojenci. Do poloviny padesátých let, než se přešlo na jiné způsoby šifrování, tak měli Britové špionážní zprávy i z těchto zdrojů.
***
Enigma
Šifrující rotory
Enigmu vynalezl roku 1918 Arthur
Scherbius. Šlo o přenosný šifrovací
stroj založený na rotorech
a kombinaci elektrického
a mechanického systému.
První veřejně vystavený stroj
z roku 1928 vážil 50 kilogramů.
Vyrobilo se jich celkem sto tisíc.
