130 let
Epidemiolog Rastislav Maďar.

Epidemiolog Rastislav Maďar. | foto: ČTK

Epidemiolog Maďar se má stát děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Prymula podpořil jeho protikandidáta

Česko
  •   16:29aktualizováno  17:04
OSTRAVA - Novým děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity by se měl stát epidemiolog Rastislav Maďar. Rozhodl o tom v pondělí při děkanské volbě akademický senát fakulty. Svůj návrh předloží rektoru Janu Latovi, jenže děkana na návrh senátu jmenuje do funkce. Maďar uspěl hned v prvním kole volby, když získal deset z 18 možných hlasů.

Maďar nahradí ve funkci děkana Arnošta Martínka, který rezignoval. Fakulta se dlouhodobě potýká s problémy - Národní akreditační úřad na ní nejdříve zjišťoval okolnosti podezřelého přijímání studentů. Letos v červenci úřad škole odmítl udělit novou akreditaci pro obor Všeobecné lékařství. Škola tak do něj zatím nemůže přijímat studenty.

Maďar v pondělí řekl, že vítězství v prvním kole považuje za úspěch. Potěšilo ho, že zřejmě získal podporu napříč fakultou. „Věřím, že i ti, kteří hlasovali pro druhého kandidáta..., že vyslyší naše volání po spolupráci a synergii,“ konstatoval Maďar. Domnívá se, že v co nejkratší době je třeba řešit problémy fakulty a udělat tlustou čáru za všemi předchozími problémy, včetně mezilidských.

Kromě Maďara se o funkci děkana ucházel i proděkan pro vědu a výzkum Václav Procházka, který získal osm hlasů a Karel Drgáč, který působil například jako ředitel Slezského divadla v Opavě a dnes mu podporu nevyjádřil žádný ze senátorů.

Nechci čelit zákeřným podpásovým útokům, hájí své odstoupení epidemiolog Maďar

Maďar je známý z doby svého předchozího působení v pracovní skupině pro uvolňování karanténních opatření spojených s covidem-19. Už dříve řekl, že nový děkan musí vyřešit hlavně problém oboru Všeobecné lékařství. „Nový děkan by měl být symbolem určité změny,“ uvedl tehdy Maďar. Podle něj by děkan měl rovněž významným způsobem podporovat vědu a výzkum, aby fakulta získala respekt odborné veřejnosti. Maďar tehdy avizoval, že je schopen sjednotit akademickou obec a usiloval by i o nápravu vztahu s rektorátem.

„Jsem velmi rád, že byl zvolen děkan, který není spojen s problémy Lékařské fakulty v minulosti. Docent Maďar je zkušeným manažerem, což v minulosti opakovaně prokázal na nejrůznějších úrovních a bude jistě dobrým děkanem. Co je ale pro mne a pro fakultu nesmírně důležité, je fakt, že oba kandidáti, docent Procházka i docent Maďar, deklarovali ochotu spolu i v budoucnu spolupracovat. Jednota uvnitř fakulty i mezi fakultou a univerzitou je pro budoucí vývoj Lékařské fakulty zásadní a v osobě docenta Maďara ji lze garantovat,“ řekl k výsledku volby rektor Lata.

Maďarova protikandidáta Procházku v neděli na twitteru podpořil ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). „Udělal na mě dojem člověka, který ví, co dělá. Je skvělým kandidátem na děkana fakulty,“ uvedl Prymula. Na jeho slova zareagoval Maďar, který poukázal na to, že se takové vyjádření v akademickém prostředí nehodí. Ministrovi vytknul, že se jako politik vyjadřuje den před tajnou volbou apolitického akademického senátu.

Akademický senát Ostravské univerzity loni v prosinci rozhodl o odvolání děkana Martínka k 2. lednu. Důvodem byla pochybení při přijímání studentů, které na univerzitě prověřoval i Národní akreditační úřad. Odvolaný děkan se ale obrátil na soud, který vydal předběžné opatření, díky němuž se Martínek prozatímně vrátil do funkce. Škola tak musela zrušit chystané děkanské volby a čekat na konečný verdikt soudu, u něhož nakonec Martínek uspěl. Krátce na to ale oznámil, že rezignuje. Důvodem byl především fakt, že se škole hlavně kvůli nedostačujícímu personálnímu zabezpečení nepodařilo získat právě novou akreditaci pro obor Všeobecné lékařství.

Vizitka epidemiologa Rastislav Maďara

Datum a místo narození: 3. května 1973 v Žilině.

Vzdělání: Jesseniova lékařská fakulta Univerzity Komenského v Martině (1997), jeho specializací je epidemiologie, prevence a kontrola infekčních chorob, cestovní a tropická medicína; titul Ph.D. získal v roce 2001 na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě; od roku 2007 je docentem; před čtyřmi lety dokončil program MBA v oboru Management ve zdravotnictví.

Praxe: odborný asistent v Ústavu epidemiologie Jesseniovy lékařské fakulty v Martině (1997 až 2005); odborný asistent na katedře hygieny a epidemiologie Ostravské univerzity (2005 až 2009); od roku 2009 je vedoucím a odborným garantem Centra očkování a cestovní medicíny Avenier v Ostravě; od roku 2017 je vedoucím Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity; od dubna do srpna 2020 vedl skupinu ministra zdravotnictví pro uvolňování karanténních opatření.

Ostatní:

  • Maďar, který vešel v širší známost jako člen pracovní skupiny pro uvolňování karanténních opatření v souvislosti s covidem-19, minulý týden řekl, že nový děkan ostravské lékařské fakulty musí vyřešit hlavně problém oboru všeobecné lékařství. Národní akreditační úřad v září dal zamítavé stanovisko k získání nové akreditace. Maďar též uvedl, že děkan by měl podporovat vědu a výzkum, aby fakulta získala respekt odborné veřejnosti. Jeho výhodou podle něj je, že není spojován s tím, co se dosud na fakultě dělo. Má manažerské zkušenosti a domnívá se, že by byl schopen sjednotit akademickou obec.
  • Pracovní skupina ministra zdravotnictví pro uvolňování karanténních opatření měla za úkol dodávat šéfovi resortu odborná stanoviska pro postup kroků, které život v ČR postupně vracely do běžného režimu. Maďar ve skupině skončil koncem srpna na vlastní žádost po zmatcích, které provázelo zavádění povinnosti nosit roušky s ohledem na zahájení nového školního roku. Maďar uvedl, že práci v ministrově pracovní skupině bral jako službu lidem.
  • "Byla to z mé strany v mnoha ohledech oběť, věc principu, ale abych musel čelit zákeřným podpásovým útokům, to nemám zapotřebí," doplnil Maďar. Ohradil se proti kritice za nedostatečnou komunikaci s Centrálním řídícím týmem Covid-19, popřel též, že ministerská pracovní skupina se přesunula pod hlavní hygieničku kvůli zmatkům kolem zářijového zavádění roušek, jak to prezentovala některá média.
  • Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po Maďarově odchodu jeho práci ocenil a uvedl, že si není vědom žádného podpásového útoku. Problémem byla podle něj komunikace v týmu. Poté, co svůj odchod z funkce oznámil v září i Vojtěch, Maďar řekl, že byl jedním z nejlepších porevolučních ministrů zdravotnictví. Dal podle něj na názor odborníků, jen měl problém jej prosadit ve vládě.
  • Nošení roušek je podle Maďara jedním ze základní trojice opatření (vedle mytí rukou a zachovávání rozestupů mezi lidmi), která umožňují epidemii zvládnout. S jejich nasazením však nelze vyčkávat až na zhoršení epidemické situace. Podle něj lze roušky přirovnat k očkování. "Taky děti neočkujeme, až když se objeví epidemie daných nemocí, ale preventivně, abychom těm infekcím zabránili...," uvedl Maďar.
  • Epidemiolog se v roce 2004 podílel na vzniku neziskové mezinárodní humanitární organizace International Humanity. Organizuje mise do nejchudších a nejméně rozvinutých oblastí světa, stojí za projektem Česko-Slovenské nemocnice v Malawi. Jako lékař absolvoval řadu misí, mimo jiné na místech zasažených cunami.
  • Maďar je členem několika odborných společností ve světě. V roce 2015 se stal například spolupracovníkem Královské lékařské akademie Velké Británie a Severního Irska. Podílel se na organizaci vědeckých konferencí v ČR i ve světě. Přednášel například v Austrálii, Indii, Číně, Venezuele, Mexiku, Egyptě či v Tanzanii.
  • Rovněž učí na univerzitách a přispívá do světových i tuzemských časopisů. Je autorem více než 450 odborných publikací (například Ochrana zdraví na cestách nebo Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi), včetně učebnic a skript.
  • Je aktivním cestovatelem, navštívil více než 90 zemí světa.
Autor: ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás