130 let
Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva

Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva | foto: David Neff, MAFRA

Epizeuxis v maturitních otázkách? Hloupost, zbytečné. Učme něco užitečného, říkají odborníci

Česko
  •   6:06
PRAHA - „Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon.“ Najít epizeuxis, tedy opakování slov v jednom verši, byl jedním z oříšků letošní státní maturity. A to možná právě kvůli termínu, který studenti neslýchají tak často. Pozastavila se nad ním i odborná veřejnost. „Je to hloupost,“ říká například šéf Scio Onřej Šteffl. Podle jazykovědce Karla Olivy by se děti měly učit něco užitečnějšího.

„Vypište z výchozího textu jeden verš, v němž se vyskytuje epizeuxis.“ Tak zněla úloha číslo 28, která se objevila v letošních maturitních testech z českého jazyka a literatury. Zapotili se kvůli ní nejen někteří studenti ve školních lavicích, ale rozruch tato otázka způsobila zejména na sociálních sítích mezi odborníky a laickou veřejností.

Epizeuxis

  • slovo epizeuxis pochází z řečtiny
  • označuje básnickou figuru, která vyjadřuje opakování slova či slovního spojení v jednom verši za sebou
  • Zdroj: Wikipedia

Společným jmenovatelem ohledně záhadné epizeuxis je přitom jedno: je třeba, aby ji znali i maturanti na průmyslových či jiných středních odborných školách?

„Úloha, ve které se objevuje epizeuxis, přímo vychází z katalogu požadavků k maturitní zkoušce, jehož jedna část přímo upravuje požadavky na dovednost aplikovat základní znalosti literární teorie na konkrétní text, přičemž výraz epizeuxis je zde sám přímo uveden,“ reagoval na dotaz serveru Lidovky.cz mluvčí společnosti Cermat Jan Pohanka.

Co to je epizeuxis?

Katalogy požadavků k maturitním zkouškám podle webu ministerstva školství vymezují „očekávané vědomosti a dovednosti, které mohou být ověřovány v rámci společné části maturitní zkoušky“. Státní maturity připravuje zmíněné Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které zároveň tyto katalogy pro ministerstvo připravuje.

Šéf společnosti Scio a ředitel ScioŠkoly Ondřej Šteffl ale míní, že právě to je problematické. Podle jeho názoru nemá nikdo dohled nad tím, co Cermat do katalogu zařazuje. „Zkuste se někoho zeptat, co je epizeuxis. To slovo je vlastně pouhé odborné synonymum pro opakování, nic nového jeho znalost nepřináší. U maturanta gymnázia lze snad tento požadavek ještě pochopit, ale pokud má být maturita pro všechny, proč má student průmyslovky či odborného učiliště znát takové odborné slovo, když ho může nazvat normálně?“ myslí si Šteffl.

Podle jeho slov je užití termínu epizeuxis běžné pro bohemisty či češtináře, avšak ostatní se s ním setkávají jen zřídka. „Každý vidí, že je to hloupost, a jen to snižuje autoritu maturity,“ dodal.

Letošní epizeuxis

28 Vypište z výchozího textu jeden verš, v němž se vyskytuje epizeuxis:

František Halas: Zpěv úzkosti (zkráceno)

  1. Kolikrát verši můj
    kolikrát klopýtal’s
    v bolesti lásce žalu mém
    soukromém
    kolikrát verši můj
    kolikrát tancoval’s
  2. Teď krokem zbrojným
    verši můj
    pochoduj
  3. Pěšáckým rytmem zněte slova
    úzkostí šikovaná
    Té úzkosti dvanácté
  4. Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon
    Čí ruce ho rozhoupaly
    Francie sladká hrdý Albion
    a my jsme je milovali
  5. Ty Francie sladká Francie
    kde je tvá čapka Mariano
    slunečný štít tvůj prasklý je
    a hanbou čpí tvé ano
  6. Je noc a v krytech zákopů
    tep krve země zní
    za tebe světe za tu Evropu
    stydí se voják poslední

(ze sbírky Torzo naděje, 1938)

Ve zmíněném katalogu požadavků je epizeuxis vyjmenovaná u požadavků na schopnost analyzovat umělecký text. Studenti musí být schopni rozeznat vyprávěcí způsoby jako dialog či monolog, přímou či nepřímou řeč a v neposlední řadě také básnické tropy a figury jako alegorie, aliterace, metaforu, přirovnání, synekdochu či právě epizeuxis. V letošních zkouškách ji studenti měli najít v básni Zpěv úzkosti od Františka Halase (viz BOX Letošní epizeuxis).

Podobně jako Šteffl o tom smýšlí i přední český jazykovědec Karel Oliva. Podle něj jsou na místě dvě otázky. Ta první je, nakolik je vhodné a užitečné učit děti o figuře epizeuxis. Ta druhá zase zní, z čeho Cermat při tvorbě této otázky vycházel, zdali si například udělal něco jako „průzkum trhu“. „Jsem sice jazykovědec, nikoli literární vědec, ale podle mého úsudku je tento termín velmi speciální a zejména jeho znění se používá tak zřídka, že bych skoro řekl, že to ve výuce nemá místo,“ myslí si.

Podle jeho slov je určitě potřeba děti a studenty upozornit na to, že tento jev lze v básních najít. „Ale není třeba jim kvůli tomu do hlavy vtloukat specializovaný termín, který uslyší jednou ve vyučování a poté po něm už v životě nevzdechnou,“ doplnil jazykovědec Oliva s tím, že poté je otázka, z jakého důvodu Cermat tuto otázku do maturitních testů zařadil.

Podle Cermatu jsou katalogy v souladu s rámcovými vzdělávacími programy a odpovídají tak středoškolskému učivu. Vznikly jako společné dílo Cermatu, Ústavu pro jazyk český Akademie věd, Ústavu pro českou literaturu Akademie věd a pedagogů. „Návrhy katalogů pak prošly vnitřním připomínkovým řízení před gremiální poradou ministerstva školství a po jejím schválení připomínkový řízením před poradou vedení,“ vysvětlil pro server Lidovky.cz Jiří Zíka, ředitel Cermatu.

Podle Zíky byl epizeuxis v katalogu vyjmenován a učitelé tak věděli, že u maturit bude. „V letošním roce byl mezi tzv. figurami zařazen tento pojem, v příštím bude zřejmě další. Otázka v tomto případě, stejně jako ve všech případech ověřování porozumění odborným výrazům, nemůže využít synonyma. Taková alternativa by byla možná, pokud by úloha testovala znalost synonym,“ doplnil.

V tom mu jazykovědec Oliva dává částečně za pravdu. Pokud platí, že učitelé byli upozorněni na to, že epizeuxis v maturitních otázkách bude, je jejich chybou, pokud na to žáky nepřipravili. „Já bych to ale děti neučil,“ doplnil Oliva.

Matematika opět dopadla nejhůře

Cermat už nicméně zveřejnil souhrnné výsledky letošních maturit, podle kterých dopadla matematika i přes mírné zlepšení opět jako nejméně úspěšný předmět. Nezvládlo ji celkem 23 procent maturantů přihlášených na matematiku, což představuje asi čtyři tisíce lidí. Celkem šlo letos k maturitě sedmdesát tisíc žáků. Zhoršení nastalo v testu z českého jazyka a literatury, kde letos propadlo 8,4 procenta lidí. Loni to bylo 6,5 procenta.

„Jsem ráda, že jsou výsledky takové, jaké jsou. Doufám, že je to signál, že jsme si dokázali na státní maturitu zvyknout a že se studenti dokázali lépe na maturitu připravit. Věřím, že také pro učitele je to pozitivní zpráva,“ okomentovala výsledky ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Ředitel Scio Ondřej Šteffl.

Jenže podle odhadu Šteffla, který je matematik, mohla právě zmíněná epizeuxis způsobit, že stovky dětí maturitu neudělaly. Jeho odhad činí 600 studentů, kterým jeden bod za špatně zodpovězenou otázku na tuto básnickou figuru způsobil, že u takzvané zkoušky dospělosti propadli. Konkrétní úspěšnost u této otázky Cermat serveru Lidovky.cz do uzávěrky tohoto textu nezaslal.

Maturitu z matematiky nezvládlo 23 % studentů. Úspěšnost předmětu se i tak zvedla

„V češtině je takových hloupostí ještě poměrně málo. Když se někoho zeptáte, zda umí řešit logaritmické rovnice, tak to sice taky nikdo nebude umět, ale už to někdy slyšel. Ale jinak to je pro kosmetičku, pro policistu, pro desítky dalších profesí, u kterých se dnes vyžaduje maturita, úplně stejně k ničemu. Zbytečnosti ovšem odrazují. S logaritmickou rovnicí se všichni ve školách setkávali, s epizeuxis naštěstí nikoli, a to je jeden z důvodů, proč je matematika strašák pro mnohem víc lidí než čeština,“ uzavřel šéf Scio Šteffl.

Autor: hm