Národní vlády a europoslanci na sebe vzájemně svalují vinu, kdo krach jednání způsobil. Podle maďarského předsednictví EU měl Evropský parlament přehnané požadavky a chtěl, aby měl „každý kus salámu či sýru vlastní rodokmen“. „Toto řešení by spotřebitelům poskytlo falešný dojem bezpečí, ale nás by zatáhlo do obchodní války,“ uvedlo maďarské předsednictví v prohlášení rozeslaném novinářům.
V současnosti tak nadále bude platit legislativa z roku 1997, tedy z doby, kdy vědci teprve oznámili první úspěšné naklonování zvířete. Zemědělci ani zákonodárci na konci 90. let zdaleka neuvažovali, že by klonování zvířat mohlo být v dohledné době využito v zemědělství a v potravinářství.
Zvířecí klonování, které využívá přenos DNA k vytvoření genetické kopie původního zvířete, je ale i v současnosti poměrně drahé. Cena se pohybuje podle odhadů v řádech mnoha tisíců eur za kus, což je jeden z důvodů, proč se v EU zatím tyto metody pro komerční účely prakticky nepoužívají.
Především europoslanci ale na zákaz již dlouho tlačí.
„Drtivá většina evropské veřejnosti je proti klonování kvůli výrobě potravin. Označení produktů z klonovaných zvířat je nutné minimum. Členské státy ovšem chtěly podpořit pouze značení u jednoho druhu produktu - čerstvého hovězího masa,“ uvedli ve společném prohlášení europoslanci.
Podle zákonodárců je naprosto klíčové získat přehled nad potomky klonovaných zvířat. Původní klony jsou totiž příliš drahé a pro výrobu potravin nevyužitelné. „Žádný farmář neutratí za býka 100 000 eur, jen aby z něj nadělal hamburgery,“ dodal parlament.
Krach jednání EU o zákazu klonovaných potravin rozezlil spotřebitelské organizace, které jej od počátku podporovaly. „Je to ostuda. Evropané to řekli naprosto jasně. Oni nechtějí, aby klonování bylo využito pro výrobu potravin. Evidentně je nikdo neposlouchal,“ řekla šéfka největší evropské spotřebitelské organizace BEUC Monique Goyensová.
Podle ní ministři dali před občany EU přednost obavám ze světového obchodu.
Existují totiž názory, že by se EU kvůli případnému zákazu mohla časem ocitnout před tribunálem Světové obchodní organizace (WTO). „Produkty z klonovaných zvířat nepřináší spotřebitelům žádné výhody. Zájmy spotřebitelů byly evidentně obejity na úkor obav ze světového obchodu. Které zájmy ministři ve skutečnosti reprezentují?“ dodala Goyensová.
Evropská komise prostřednictvím komisaře pro zdraví a spotřebitelskou politiku Johna Dalliho slíbila, že vypracuje nový návrh. Komise zřejmě problém klonování vytrhne ze směrnice o „nových potravinách“ a připraví pro něj samostatnou legislativu. Otázka je, zda bude úplný zákaz klonování obsahovat. „Jedinou cestou jak zaručit, aby legislativa přinesla výhody spotřebitelům i potravinářům, je nový návrh, který bude založen na selském rozumu,“ dodal Dalli.
Evropský parlament měl přehnané požadavky a chtěl, aby měl „každý kus salámu či sýru vlastní rodokmen“
