Jaké úkoly na unii ale i na USA v Afghánistánu čekají? Rozhodně jich není málo. Tím nejdůležitějším je zajištění funkčního právního státu, který by v budoucnu přilákal zahraniční investory a tamním lidem podstatně ulehčil život. EU má proto v plánu zvětšit školicí policejní misi.
„V zásadě je plánováno, že bychom měli doplnit žádoucí stav na 400 odborníků a nepůsobit jenom v Kábulu, nýbrž také v různých provinciích v Afghánistánu,“ vyjádřil se z titulu předsednictví EU šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Nyní má EU v zemi asi 180 expertů.
Miliony eur na boj s drogami I unii však musí být jasné, že bezpečno nebude v Afghánistánu do té doby, než bude poražen fundamentalistický Taliban. Ostatně právě kvůli tomu se Spojené státy rozhodly téměř dvojnásobit svou přítomnost v Afghánistánu a přesunout tam dalších 30 tisíc vojáků.
V Evropě je však situace zamotanější. Rozšíření svého kontingentu o tisíc mužů na celkový počet 4500 schválilo například Německo. Naproti tomu v Česku stále panuje nejistota. Přepracovaný plán zahraničních misí Poslanecká sněmovna ještě neschválila. Na zvětšení evropské účasti nedávno tlačil i generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.
Za důležité však EU považuje i to, aby nadále pokračoval boj s producenty a pašeráky drog a s korupcí. Evropská komisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová v Praze podotkla, že i přes současnou finanční krizi může unie do roku 2013 za tím účelem uvolnit 610 milionů eur (asi 16,6 miliardy korun).
Mezi dlouhodobé cíle Západu patří hlavně stabilizace Afghánistánu. Unie proto klade důraz na to, aby se prezidentské volby uskutečnily za široké účasti voličů. Zda Brusel vyšle k volbám pozorovatele, bude záležet především na bezpečnostní situaci.
