BRUSEL Ministři financí Evropské unie nejspíš již příští týden schválí regulaci takzvaných hedgeových fondů. Považují je za hlavní viníky globální ekonomické krize.
Španělské předsednictví se spolu s Francouzi a Němci rozhodlo podle diplomatických zdrojů o kontroverzní úpravě hlasovat navzdory silnému odporu Velké Británie a Spojených států.
Britové však nemají dostatek hlasů na zablokování návrhu. Nicméně kontroverzním nápadem riskuje Evropská unie obchodní válku s USA.
Fondy se během finanční a hospodářské krize dostaly pod palbu kritiky ze strany některých politiků a komentátorů za to, že využívají kontroverzních postupů a mají k dispozici obrovské objemy finančních prostředků.
Mohou bez problémů spekulovat na pokles cen akcií, čehož hojně využívaly také u akcií bank, které se dostaly do problémů. V tom spočívá také jejich vliv na celkový propad akciových trhů.
Podle ekonomů však fondy ke vzniku ani prohloubení krize vzešlé z hypotečního a realitního trhu nijak zásadně nepřispěly, nanejvýš zvýraznily již existující trend propadů na finančních trzích. Návrh Bruselu tak britský časopis The Economist nedávno označil za snahu „stínat posly špatných zpráv“. Fondy by přitom podle nových pravidel navržených Evropskou komisí měly předávat regulačním úřadům například informace o svém hospodaření, mimo jiné o tom, jak velkou část majetku tvoří cizí zdroje. Největší problém s novou regulací mají právě Britové, na jejichž území působí zhruba 80 procent hedgeových fondů v Evropě.
Nová vláda konzervativního premiéra Davida Camerona požádala podle diplomatických zdrojů o odložení hlasování na následující zasedání ministrů financí, aby měla dostatek času návrh prostudovat.
Podle deníku Financial Times se však francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová postavili proti a jejich postoj kopíruje i španělské předsednictví EU. „Máme pohodlnou kvalifikovanou většinu. Naším záměrem je celou věc schválit,“ uvedla španělská ministryně financí Elena Salgadová. Sporné je ovšem i rozhodování kvalifikovanou většinou, jehož EU stále častěji využívá i ve finančních záležitostech, kde je tradičně potřeba jednomyslný souhlas. Během finanční krize se však unie této proceduře stále častěji snaží vyhnout tím, že konkrétní bod zařadí pod „vnitřní trh“, kde je potřeba jen souhlas kvalifikované většiny.
Pokud unie regulaci hedgeových fondů skutečně schválí, riskuje rovněž další obchodní válku se Spojenými státy, které úpravu odmítají. Americký ministr financí Timothy Geithner již počátkem dubna poslal některým lídrům členských států EU dopis, v němž je před přijetím legislativy varoval. Nová regulace podle něj povede k diskriminaci amerických fondů rizikového a soukromého kapitálu a znemožní jejich přístup na evropský trh. Geithner požaduje, aby fond, který získal povolení k činnosti v jedné zemi EU, měl automaticky tatáž práva i ve všech 27 zemích unie. Unijní „pas“ pro zahraniční fondy prosazuje rovněž Británie, Francie je však tvrdě proti.
Podle listu Financial Times ovšem Francouzi a Němci počítají s tím, že když regulaci schválí EU, budou tak muset učinit i Spojené státy.
***
SÁZKA NA RIZIKO Hedge fondy jsou speciálním typem fondů na trhu, které podléhají nízké regulaci a malým právním omezením, na rozdíl třeba od fondů podílových. Cílem těchto fondů je maximalizace absolutního výnosu čili vydělat peníze bez ohledu na to, jak se vyvíjejí trhy. Vyznačují se zpravidla agresivními a riskantními investičními strategiemi. Většina hedge fondů si účtuje velmi vysoké poplatky odvozené ze spravovaných aktiv či z dosaženého výnosu. Nejsou proto příliš výhodné pro drobné investory. Touto formou investování se zabývají například fondy známého finančníka a filantropa maďarského původu George Sorose. Právě Sorosovy, ale i další hedge fondy čelily nedávno podezření amerického ministerstva spravedlnosti, že se dohodly na společné strategii, jejímž cílem mělo být oslabení eura.
