OSTRAVA Ekologové budou v Beskydech sbírat chlupy a trus zvířat. Chtějí tak zjistit, kolik rysů, vlků či medvědů vlastně v horách žije. Náklady zaplatí z grantu sto tisíc eur, který získali v zahraničí.
Jde o největší částku, která se kdy na monitorování a ochranu vzácných zvířat v Beskydech posloužila. Peníze ekologové dostali z Lichtenštejnska, Norska a Islandu. „Naši práci teď budeme moci dělat mnohem systematičtěji,“ tvrdí Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Podle odhadů odborníků žije v Beskydech smečka vlků v počtu deseti až patnácti kusů, možná až dvacet rysů a také tři až pět medvědů. Jsou to ale jen odhady. Podle Ludvíka Kunce, jednoho z největších odborníků na velké šelmy u nás, totiž v Česku a ani na Slovensku dodnes nevznikl seriózní výzkum o životě místních velkých šelem. „Stále příliš nevíme, kde jsou, kolik jich doopravdy je a kam a kudy vlastně chodí,“ říká Kunc. Testy DNA u chlupů Jedním z projektů, za které chce Hnutí Duha darované peníze utratit, jsou testy DNA chlupů a trusu zvířat. Analyzovat je budou experti z lesnické fakulty univerzity ve slovenském Zvolenu. „Máme už řadu nasbíraných vzorků, už příští týden povezu do Zvolena první z nich,“ plánuje Kutal. Vzorky DNA mohou podle něj mnohem lépe určit, kudy se velké šelmy pohybují. Doposud se migrace zvířat sledovala jen podle jejich stop. Průzkum života velkých šelem pomocí DNA bude mít v tuzemsku premiéru.
„Jsou mladí a šikovní,“ hodnotí snažení ekologů pětasedmdesátiletý nestor ochránců velkých šelem Ludvík Kunc. Sám se věnuje ochraně těchto šelem už desítky let. „Někdy před padesáti lety nás bylo jenom pár, kteří měli snahu pomoci velkým šelmám. Teď je to záležitost velké skupiny lidí,“ dodává.
Četnější nyní budou poradny pro chovatele ovcí či vydávání příruček. V nich se majitelé ovcí například dozvídají, jak správně chovat psy, kteří odrazí případné útoky vlčích smeček. Ty staré jsou už rozebrané. „Jen v okrese Vsetín je sto chovatelů plemenných beranů. Ti všichni už od nás brožurky dostali,“ připomíná Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.
„Lidé často ani nevědí, jak hospodářská zvířata před šelmami chránit, a že mají i nároky na náhradu,“ zdůrazňuje. I on a jeho kolegové se mají na novém projektu podílet. Například dále budou půjčovat chovatelům elektrické ohradníky, které mají pro tento účel k dispozici. V minulosti zařízení půjčovali chovatelům na Soláni a v několika případech přišly ohradníky skutečně vhod. Ekologové za darované peníze hodlají také rozšířit svoji přednáškovou činnost – stále nabízejí hoteliérům nebo provozovatelům různých táborů v Beskydech přednášky o životě šelem. Loni vydali i pohlednice s tématikou velkých šelem. Pohlednice měly turisty ubezpečit, že šelmy v Beskydech nejsou nebezpečné.
Ekologové se chtějí důkladněji zaměřit i na pokračující výstavbu v Beskydech. Pro velké šelmy je podle Kutala nezbytné, aby byla zachována takzvaná průchodnost krajiny. „Vytypujeme důležité migrační koridory a budeme sledovat, jak jsou využívány, a prosazovat jejich ochranu,“ plánuje Kutal. Mediálně nejznámějším koridorem je plánovaná výstavba speciálního mostu pro zvířata u Jablunkova. Most povede přes novou silnici vedoucí na Slovensko. Most byl jednou z podmínek, kterou si ekologové vynutili ve smlouvách při stavbě továrny Hyundai v Nošovicích. Podobný most stojí například u Lipníka nad Bečvou. Medvědi nyní na území České republiky žijí prakticky jen v Beskydech. Občas se někde, například v Jeseníkách, objeví nějaký zatoulaný jedinec, ale jde o náhody. Obdobné je to i s vlky. Pouze u rysů je situace rozdílná. Zhruba osm desítek těchto šelem žije na Šumavě, v Beskydech jsou jejich počty odhadovány na dvacet kusů. Přežití šelem podle Kunce závisí zejména na spolupráci se sousedními státy, odkud šelmy přicházejí. „Naše populace velkých šelem je izolovaná a maličká, kdykoli by mohla být zlikvidována,“ varuje Ludvík Kunc.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
