Zatímco Spojené státy vykazují v hodnotovém vyjádření největší schodek na světě, Čína naopak vykazuje přebytek. Kumulací devizových rezerv pak čínská centrální banka nákupem amerických státních dluhopisů tento schodek financuje. Evropa není jen jedna Tématem číslo jedna v eurozóně se v posledních týdnech stala opětovně problematická dluhová situace, tentokrát v čele s Irskem. Obavy investorů z toho, že země nezvládnou svou dluhovou situaci, se však objevují i u dalších zemí, opětovně u Řecka, dále Portugalska či Španělska.
Eskalace dluhových problémů evropských států však neznamená, že by se eurozóny netýkal problém externí nerovnováhy. Jako celek sice eurozóna má běžný účet platební bilance víceméně v rovnováze. To ovšem zastírá fakt, že Německo vykazuje druhý nejvyšší přebytek běžného účtu platební bilance na světě a naopak Španělsko druhý největší schodek běžného účtu na světě; v poměru k HDP je dokonce španělský deficit největší z celé světové ekonomiky.
Na globální úrovni mají američtí představitelé v nějakém časovém horizontu určitou šanci, že se podaří čínskou reprezentaci přesvědčit, aby přistoupila k flexibilnějšímu měnovému kurzu a zhodnocením čínské měny pomohla k nějaké nápravě nerovnováhy.
Evropané tuto šanci díky společné evropské měně ale nemají. Společná měna a společná měnová politika v neoptimální měnové oblasti znamenala, že pro některé země, jako jsou Španělsko, Řecko nebo Portugalsko, byly úrokové sazby příliš nízké, což znamenalo snadnější přístup k úvěrům, neoptimální alokaci prostředků i do méně efektivních investic a především vyšší jednotkové náklady na práci čili dražší pracovní sílu.
Tyto země tak ztratily zejména v rámci eurozóny konkurenceschopnost, což se nutně promítlo na vývozní straně. Naopak snadný přístup k úvěrům a růst spotřeby podporoval dovoz.
Výsledkem pak je uváděný schodek zahraničního obchodu a běžného účtu platební bilance. Německo šlo ovšem jinou cestou. Reformy trhu práce a velmi umírněný růst mezd konkurenceschopnost Německa zvýšil. Zatímco jednotkové náklady na práci v Německu od roku 2000 vzrostly pouze o něco málo přes pět procent, španělská pracovní síla podražila o 30 procent.
Platit budou: Němci Jak tedy problém výrazné nerovnováhy mezi Španělskem a Německem vyřešit? V situaci jednotné měny a tedy v podstatě definitivně zafixovaného měnového kurzu velmi obtížně.
Španělé budou muset výrazně a rychle zvýšit svou konkurenceschopnost, tedy snížit cenu své práce. To je samozřejmě zejména politicky velmi obtížná a hlavně dlouhá cesta. Navíc schodek je nutné nadále financovat. Na rozdíl od čínské centrální banky, té evropské devizové rezervy nerostou, a financovat ho budou muset především Němci. Buď dobrovolně, nebo nedobrovolně. Dobrovolná cesta však není příliš pravděpodobná. Španělé by totiž museli nabídnout stále vyšší a vyšší výnosy ze svých státních dluhopisů. Ty už jsou však tak vysoké, že hrozí dluhová past. Nedobrovolná cesta bude spočívat v tom, že bruselský úředník nasměruje finanční toky z Německa do Španělska administrativně. A vzhledem ke zkušenostem řešení krize posledních let je to velmi realistická varianta.
***
Španělé budou muset výrazně a rychle zvýšit svou konkurenceschopnost a snížit cenu své práce. To je politicky velmi obtížná a dlouhá cesta.
O autorovi| JAN VEJMĚLEK, hlavní analytik Komerční banky
