PRAHA Ačkoli se málokdy politici na řešení problémů eurozóny shodnou, v jednom je většina zajedno – euro padnout nenecháme za žádnou cenu.
„Útok na euro nemá šanci uspět,“ řekl včera guvernér německé centrální banky Bundesbank Alex Weber.
Dále prohlásil, že by státy platící eurem mohly v případě potřeby navýšit svou účast v záchranném fondu eurozóny, takzvaném „ochranném valu“, a znovu se pokusit zklidnit situaci.
Ochranný val byl vytvořen v květnu a země platící eurem se v něm zavázaly finančně pomoci zadluženým zemím až do výše 500 miliard eur. Původně přitom neměl být nikdy použit a sloužil jen pro znovuobnovení důvěry investorů.
„Pokud tato částka nebude stačit, tak ji navýšíme,“ řekl Weber včera v Paříži.
Příprava na pád Španělska Ačkoli o ochranném valu mluvil jako o nástroji k uklidnění situace, lze za jeho prohlášením vidět i snahu připravit se na potenciální insolvenci Portugalska, a zejména Španělska. Lisabon by podle analýzy banky HSBC potřeboval od EU během následujících tří let přes 50 miliard eur, aby dokázal splácet své dluhy a nemusel se spoléhat na stále dražší půjčky od investorů.
Zachránit Portugalsko by tedy eurozóna ještě zvládla. Kdyby ale došla hotovost i Španělsku, které je téměř dvakrát větší ekonomikou než Irsko, Řecko a Portugalsko dohromady, stála by pomoc více než 350 miliard.
Připočteme-li 80 až 90 miliard, které si musí půjčit Irsko, dostaneme se k číslu 500 miliard. To již naráží na kapacitu schváleného objemu pomoci.
Od Mezinárodního měnového fondu se sice očekává, že by mohl přispět 250 miliardami eur, ale pravidla této instituci neumožňují předem pomoc přislíbit před tím, než o ni státy požádají.
Že možná bude potřeba peněz ještě více, indikují i úroky pro italské dluhopisy, jež oproti říjnu vzrostly o zhruba 19 procent. Itálie je nejzadluženější zemí EU.
Od roku 2013 řízený bankrot Nadále probíhají debaty o tom, jak se propříště vyhnout podobné dluhové krizi.
Hlavní slovo mají Německo a Francie, největší přispěvatelé na záchranu zadlužených zemí. Ačkoli německá kancléřka Angela Merkelová včera prohlásila, že je její země připravena „být solidární“, do budoucna je prý třeba zavést nový rámec fungování eurozóny. Němci už totiž nechtějí nadále sponzorovat dlužníky.
Merkelová navrhuje, aby od roku 2013 část nákladů za finanční potíže zadlužených zemí nesli i soukromí investoři.
Dále by bylo umožněno nechat státy řízeně restrukturalizovat své dluhy, tedy v podstatě zbankrotovat. Za to si vysloužila kritiku od představitelů Irska, Portugalska a Španělska.
Její výroky totiž vzbudily novou vlnu obav na trzích a těmto rozpočtovým „hříšníkům“ se opět o něco prodražilo půjčovat si na zalepení děr v rozpočtu.
Nesouhlasně se ozval i předseda ministrů financí zemí eurozóny Jean-Claude Juncker.
„Nemám obavy ani o přežití eura, ani o přežití Evropské unie. Jsem však znepokojen, že Německo a jeho federální i místní orgány pozvolna ztrácejí ze zřetele společný evropský úspěch,“ řekl Juncker.
