Spor o výklad důsledků zavedení eura na Slovensku se vyostřuje. Luboš Palata se pokusil vysvětlit, proč jsou Slováci s eurem spokojeni a v čem vidí jeho výhodnost (LN 28. 12.). Netrvalo dlouho, a byl pokárán Miroslavem Singerem za „elementární chyby“ (Reformní výhodu euro stoplo, LN 6. 1.). Singer tvrdí, že Slovensko převzetím eura od 1. ledna 2009 nezískalo žádnou krátkodobou výhodu. Mělo dokonce přijít o dosavadní náskok v růstu HDP oproti české ekonomice, protože v roce 2009 bude ekonomický pokles na Slovensku možná o něco málo výraznější než u nás.
V letech před zavedením eura platilo, že Slovensko dosahovalo vyšších temp růstu HDP: v roce 2007 například rostla slovenská ekonomika o 10,6 procenta, zatímco česká o 6,1 procenta (údaje Eurostatu). O rok později příslušná tempa růstu činila 6,2 procenta oproti 2,5 procenta. To vše jako by přestalo od roku 2009 platit a „jediným podezřelým“, na kterého padá vina, je pro Miroslava Singera euro zavedené na Slovensku.
Takové argumenty by získaly na váze, pokud by platily dlouhodobě. Od roku 2010 ale prognóza Eurostatu opět předpokládá rychlejší růst HDP na Slovensku, a žádný Singerem signalizovaný obrat se tedy nejspíš konat nebude. Slovensko tak v budoucnu poroste rychleji i se silným zafixovaným kurzem při vstupu do eurozóny. A Česká republika s plovoucím kurzem koruny k euru s ním znovu nedokáže držet krok. O jaké „kurzové výhodě“ ČR potom Miroslav Singer vlastně hovoří?
Lenošení na kurzovém polštáři Prudké výkyvy kurzu národní měny zvyšují podnikatelskou nejistotu. Při znehodnocování koruny hrozí i růst inflace a zahraničního dluhu. Lenošení na kurzovém polštáři nemotivuje ke strukturálním změnám a vytváří pocit, že se z nich můžeme nějakým způsobem vylhat a nevytvářet tlak na vlastní konkurenceschopnost a produktivitu. Exportéři se stejně musejí proti kurzovým výkyvům hromadně zajišťovat, což dále eliminuje „přínosy“ oslabeného kurzu. A v současných podmínkách výrazného poklesu zahraniční poptávky má oslabený kurz beztak už jen omezený efekt.
Prostřednictvím oslabeného kurzu vlastně vyvážíme naše domácí ekonomické potíže našim obchodním partnerům v eurozóně jako infekci, což vypadá na první pohled „chytře“. Už se ale zapomíná na to, že právě podobné chytračení v historii stálo za evropskými měnovými krizemi. Právě uvědomění si záporných důsledků takového chování národních měnových kurzů pro všechny zúčastněné otevřelo cestu ke společné evropské měně.
Osobně se nemohu dočkat, až Miroslav Singer při použití své vlastní argumentace dojde k názoru, že zavedení eura Slovensku pomohlo. Pomoci mu k tomu mohou data o růstu HDP v České republice a na Slovensku za rok 2010 a na potvrzení trendu mu poslouží data za rok 2011. Pokud pro něj zůstane porovnání ekonomického růstu Česka a Slovenska klíčovou veličinou, mohl by při zachování konzistence do roka a do dne podezřelé euro veřejně rehabilitovat.
O autorovi| VLADISLAV FLEK docent ekonomie na IES FSV UK, Autor je zástupcem národního koordinátora pro zavedení eura v ČR
