EPP bude mít v novém Evropském parlamentu 181 mandátů, vyplývá z prvních odhadů složení celého EP. Frakce socialistů a demokratů (S&D) by podle odhadů mohla skončit druhá se 135 mandáty. Na třetím místě by měla být liberální Obnova Evropy (Renew Europe) s 82 mandáty, což je dokonce o 20 méně než v současném europarlamentu. Konzervativní frakce ECR by měla mít 71 mandátů a krajně pravicová Identita a demokracie (ID) 62 křesel. Pro obě tyto politické skupiny to znamená posílení.
Výrazně si pohoršili Zelení, který by měli získat 53 mandátů, zatímco dosud jich měli 72. Počty mandátů jsou založené na údajích z vnitrostátních odhadů a předvolebních průzkumů.
 |
V Německu podle exit pollů s 29,5 procenta jasně vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, druhá je pravicově populistická Alternativa pro Německo s 16,5 procenta. Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze skončila v eurovolbách podle prognóz třetí, vedení strany hovoří o hořkém výsledku.
Spolupředsedové pravicově populistické AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla již oslavují druhé místo, které strana získala i přes skandály jedničky kandidátky Maximiliana Kraha a dvojky Petra Bystroně. „Jsme druhou nejsilnější stranou v Německu,“ prohlásili nadšeně Chrupalla s Weidelovou. AfD je podle prognózy ARD s náskokem nejsilnější stranou na východě země, kde získala 27 procent hlasů.
Výsledek eurovoleb v Německu vidí deník Die Welt jako vyústění zoufalství voličů z kancléře Scholze. Focus psal o facce a Bild navrhl předčasné volby. V Německu lidé v neděli vybírali 96 europoslanců, které zemi zastupují v 720členném sboru.
Ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které získalo přibližně 32 procent hlasů. Hnutí Obnova prezidenta Emmanuela Macrona má okolo 15 procent, uvádí první povolební odhady zveřejněné francouzskými médii. Lídr RN Jordan Bardella vyzval Macrona k vypsání předčasných voleb. Jeho strana je připravena vést vládu, dodal. Macron následně skutečně oznámil rozpuštění Národního shromáždění a legislativní volby na 30. čevna a 7. července. Vzestup krajní pravice označil za nebezpečí.
V Rakousku podle odhadů vyhráli opoziční Svobodní (FPÖ) s 27 procenty před vládními lidovci (ÖVP) s 23,5 procenta a sociálními demokraty (SPÖ) s 23 procenty. Poslední evropské volby v alpské zemi ještě jasně vyhráli lidovci se 34,6 procenta.
„Jsme poprvé v celostátních volbách zdaleka nejsilnější silou,“ řekl v reakci na odhad Norbert Hofer, jeden z čelných politiků Svobodných. „Více než jasně to ukazuje, že si lidé v Rakousku přejí důvěryhodnost a změnu. A to bude cítit i na podzim,“ poznamenal v narážce na nadcházející parlamentní volby, v nichž je FPÖ zatím hlavním favoritem.
Pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ) šla do hlasování poprvé jako jasný favorit, průzkumy veřejného mínění jí přisuzovaly až 30procentní podporu. Odhad zveřejněný agenturou APA, veřejnoprávní televizí ORF a serverem Puls 24 její roli potvrzuje a ukazuje, že se Rakousko posune doprava, podobně jako se to očekává v těchto volbách i v dalších zemí.
V Polsku podle odhadů vyhrála Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska se ziskem 38,2 procenta před opozičním uskupením Právo a spravedlnost (PiS), které podpořilo 33,9 procenta hlasujících.
Ve Španělsku budou podle odhadů těsně první opoziční lidovci (PP) se ziskem 21 až 23 křesel před vládními socialisty (PSOE) s 20 až 22 křesly. Španělé rozhodovali o 61 mandátech.
Lidová strana dostala podle agentury APA 32,4 procenta hlasů, zatímco Španělská socialistická dělnická strana 30,2 procenta. Na třetím místě je krajně pravicový Vox s 10,4 procenta, což by mělo znamenat šest až sedm křesel. Do Evropského parlamentu směřují také zástupci krajně levicového uskupení Sumar, které má podporu 6,3 procenta hlasujících, a podobně orientovaného Podemos se 4,4 procenta.
V Nizozemsku podle odhadů zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 21,6 procenta před krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, pro níž hlasovalo 17,7 procenta voličů.
Ve Švédsku podle odhadů vyhráli opoziční sociální demokraté s 23,1 procenta před vládní stranou Umírnění se 17,3 procenta. Překvapivě až čtvrtá je protiimigrační strana Švédští demokraté s 13,9 procenta.
V Dánsku uspěla Socialistická lidová strana s 18,4 procenta před sociální demokracií premiérky Mette Frederiksenové s 15,4 procenta.
V Řecku podle odhadů vyhrála pravicová vládní Nová demokracie (ND) se ziskem téměř třetiny hlasů. Na dalších dvou místech jsou s odstupem levicová uskupení SYRIZA a PASOK.
V Chorvatsku zřejmě vyhrála centristická vládní strana HDZ se ziskem třetiny hlasů, uvádí odhad. Druzí jsou sociální demokraté s 28 procenty.
720 křesel
V neděli se hlasuje v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Německu, Estonsku, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Kypru, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Finsku a Švédsku i Itálii. Oficiální výsledky všech hlasování mohou být zveřejněny až po uzavření poslední volební místnosti v EU, což se stane v neděli ve 23:00 v Itálii. Předběžné odhady budou postupně zveřejňovány dříve.
Celkem se v rámci unie rozhoduje obsazení 720 europoslaneckých křesel a průzkumy předpokládají nárůst hlasů pro krajní pravici. Složení EP naznačí, kam se bude unijní politika ubírat v následujících pěti letech.
Kdo stane v čele Evropské komise
Evropské volby nerozhodují pouze o složení europarlamentu, ale také o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise. Ukáže se, zda nejvyšší post v EU obhájí právě Ursula von der Leyenová, nebo ji nahradí někdo jiný, například bývalý italský premiér Mario Draghi, o kterém se v posledních dnech začalo více mluvit v souvislosti s tím, že má podle médií podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Příští šéf unijní exekutivy musí na svou stranu získat kvalifikovanou většinu unijních premiérů a prezidentů a zároveň i většinu v Evropském parlamentu, což je 361 hlasů.
O novém předsedovi či předsedkyni EK by se mohlo hlasovat už na ustavující schůzi nového europarlamentu, která bude od 16. do 19. července ve Štrasburku. Následující možnost pak bude až po letní přestávce na zasedání EP v září.
V dosavadním Evropském parlamentu existuje sedm politických skupin - lidovecká frakce (EPP), frakce socialistů a demokratů (S&D), liberální frakce Renew, frakce Zelených/Evropské svobodné aliance, frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), Skupina pro identitu a demokracii (ID) a Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL).
Mohou ale vzniknout i politické skupiny nové, po vzniku jedné takové volají například představitelé krajně pravicových stran. Politické skupiny musí mít nejméně 23 europoslanců zvolených v nejméně sedmi členských státech. Jednání o ustavení politických skupin mohou trvat až do prvního plenárního zasedání, název a složení skupiny je třeba oznámit do 15. července.
