Cílem opatření podle ní je rozlišit mezi zdravými bankami, které potřebují pomoc například proto, aby v současné nepříznivé situaci na finančních trzích mohly dále poskytovat úvěry podnikům a lidem, od bank, jež se do problémů dostaly například kvůli špatnému obchodnímu modelu.
Pomoc pro ně znamená větší riziko narušení konkurence na trhu, když by zdravé banky vlastně doplácely na to, že hospodařily lépe.
Opatření je součástí nových pravidel Evropské komise pro státní pomoc bankám, která doplňují původní návod pro tuto podporu, jejž komise vypracovala na začátku října.
Zatímco tehdy podle Kroesové šlo o samotnou záchranu finančního systému, nyní se důraz přenesl na to, aby banky působily na podporu ekonomiky. Státní pomoc proto již nepotřebují například kvůli tomu, že nemají dostatek likvidity, ale proto, aby mohly půjčovat podnikům. „Rychlá a efektivní intervence národních vlád stabilizovala finanční systém. Nyní musíme věnovat pozornost skutečné ekonomice,“ řekla Kroesová.
Nová pravidla podle ní usilují o to, aby státní pomoc nenarušovala trh zvýhodňováním jedněch bank na úkor druhých. Jejich cílem je rovnováha mezi stabilním prouděním úvěrů do hospodářství a stejnými podmínkami pro všechny banky.
Komise dále navrhuje, aby pomoc obsahovala takové podmínky, které zaručí, že ji banky budou používat jenom po nejnutnější dobu. Pomoc pro rizikové banky vedle toho, že pro ně bude dražší, by s sebou například měla nést i vliv státu na případné změny managementu finančních ústavů.
Státy Evropské unie také budou komisi muset šest měsíců po poskytnutí pomoci detailně informovat o aktuální situaci. Komise v poslední době čelila tlaku řady států na to, aby vyjasnila podmínky, za nichž mohou pomáhat svým problémovým bankám.
***
Opatření je součástí nových pravidel Evropské komise pro státní pomoc bankám, která doplňují původní návod pro tuto podporu
