Konečně. Po letech váhání je jasno, kde bude postaven největší teleskop světa. Přístroj se zkratkou E-ELT (The European Extremly Large Telescope) bude mít zrcadlový objektiv o průměru 42 metrů. Podle nedávného rozhodnutí Rady European Southern Observatory (ESO) bude dalekohled stát na vrcholku hory Armazones v Chile.
„Už nepůjde jen o hledání planet podobných Zemi u jiných hvězd pomocí nepřímých metod,“ přibližuje jeden z významných úkolů nového teleskopu oficiální web ESO, která byla pověřena koordinací projektu. „Větší planety budeme moci přímo zobrazit a zkoumat charakteristiky jejich atmosféry.“ Další část pozorovacího času zabere zkoumání prachových disků, z nichž se rodí planety jiných hvězd, hledání vody a organických molekul ve vzdáleném vesmíru a pohled na velmi vzdálené objekty. K významným úkolům bude patřit také výzkum temné hmoty a energie.
Revoluce á la Galileo „Dohlédneme tak daleko, že spatříme nejranější stadia vzniku první generace hvězd a galaxií,“ říkají materiály ESO. „Bude to znamenat stejnou revoluci ve vnímání vesmíru, jako když Galileo Galilei poprvé pohlédl na oblohu dalekohledem.“
Isabel Hooková z Oxford University, která se podílela na výběru úkolů a specifikací pro E-ELT, poznamenává: „Existuje mnoho astronomických problémů, které současná generace teleskopů nedokáže vyřešit. Dalekohled s průměrem 42 metrů sice nezodpoví všechny, ale posune poznání významným způsobem dopředu.“
Výběrem lokality vstoupil projekt E-ELT do další významné fáze. „Umožní nám to dokončit návrh konstrukce přístroje, který se stane největším pozemským okem hledícím do vesmíru,“ uvedl Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO.
Po oslnivých úspěších Hubbleova kosmického teleskopu by se mohlo zdát, že stavět v éře orbitálních dalekohledů obří pozemní přístroje je přinejmenším anachronismus. Opak je pravdou. Teleskopy umístěné v kosmu dávají skvělé výsledky díky tomu, že nemusejí hledět skrz vrstvu atmosféry, ale i při poměrně malých rozměrech jsou extrémně drahé.
Ovšem pozemní teleskopy už dovedou neklid atmosféry vyrovnávat objektivy řízenými počítači. Proto se astronomové stále více vracejí k pozemním dalekohledům. Velkých výkonů se přitom dařilo dosáhnout tak, že se přístroje sestavují do spřažených baterií. Například Very Large Telescope (VLT) patřící rovněž ESO tvoří čtyři teleskopy s objektivy o průměru přes osm metrů. Teleskop na Keckově observatoři na Havaji se zase skládá ze dvou přístrojů s desetimetrovými zrcadly. I to má ale své nevýhody, proto mají být dalekohledy nové generace opět „single“. Zato však ale pořádně velké.
Příliš velká Sova Dalekohled E-ELT se sice ještě nezačal stavět, ale už za sebou má mnoho let pohnuté historie. Původně byl projekt známý pod názvem OWL (OverWhelmingly Large, nebo také Sova) a teleskop měl mít průměr zrcadla 100 metrů. Velké ambice Evropanů však brzy narazily na finanční problémy, protože odhad nákladů se vyšplhal na 1,5 miliardy eur. Došlo k redukcím smělých cílů a výsledkem je dnešních 42 metrů. I tak ale půjde o největší teleskop světa.
Protože neexistují technologie, jimiž by bylo možné vyrobit tak velké zrcadlo vcelku, bude se objektiv E-ELT skládat z přibližně tisícovky segmentů širokých 1,4 metru. Každý z nich bude silný jen pět centimetrů. Celkem je v teleskopu pět zrcadel, z nichž jedno má proměnlivou plochu ovládanou počítačem. Zrcadlo tak bude moci během tisíciny sekundy reagovat na chvění atmosféry, tepelné namáhání konstrukce i další rušivé vlivy. Hlavní objektiv tak soustředí paprsky viditelného a infračerveného záření na sekundární zrcadlo o průměru šest metrů, dalšími odrazy světlo doputuje až do pátého zrcadla, v jehož ohnisku budou umístěny vlastní přístroje: spektroskopy, kamery a další. Speciální zařízení umožní jejich rychlou výměnu během pozorování.
Celkové náklady na projekt dosud nejsou známé, odhaduje se však nejméně 960 milionů eur. Aby byl extrémně drahý přístroj využit co nejlépe, je nutné vybírat lokalitu pro jeho umístění obzvlášť pečlivě. Do užšího výběru se už v roce 2004 dostaly dvě: Kanárské ostrovy a Chile. Koncem dubna se ESO definitivně rozhodla pro druhou z nich.
Tři sta dvacet jasných nocí Lokalitou, na níž se E-ELT začne stavět, je hora s názvem Armazones, která se nachází v chilské vysokohorské poušti Atacama v nadmořské výšce 3060 metrů. Rozhodně nejde o žádnou rekreační oblast: vědce čeká řídký vzduch, mrtvé kamení, noční mráz, nedostatek vody a do nejbližšího města Antofagasty to bude 130 kilometrů.
Astronomové však mají o ideálních lokalitách poněkud jiné představy než běžní smrtelníci. Stěžejní roli při tom má čistota vzduchu, stabilita atmosférických vrstev, meteorologické podmínky (především počet dní bez oblačnosti) a vzdálenost od lidských sídel, která způsobují světelné znečištění. Lokalizační tým proto na vybraných místech prováděl podrobná měření po dobu několika let.
Rozhodovaly ale i jiné okolnosti: možnosti dopravy a zásobování, náklady na dopravu, politická stabilita a možnost uzavření dohod o tom, že v okolí nebudou ani v budoucnosti provozovány ekonomické aktivity.
Pro Armazones však kromě průměrného počtu 320 jasných dní v roce mluvilo i to, že ve vzdálenosti pouhých 20 kilometrů leží Cerro Paranal, kde ESO již provozuje svůj Very Large Telescope. Obě observatoře tedy budou moci mít společné vědecké i technické a ekonomické zázemí.
Výběr lokality je prvním předpokladem k brzkému zahájení stavebních prací - nelze ovšem přehlédnout, že podle původních propozic projektu se už dávno mělo stavět. Také termín uvedení do provozu se už několikrát posunul. V současné době vědci z ESO doufají, že první paprsky světla vzdálených hvězd dopadnou na gigantické zrcadlo v roce 2018.
E-ELT není jediný obří přístroj s jediným primárním zrcadlem, jehož stavba se připravuje, ty ostatní však nedosahují jeho rozměrů. Ve stavbě již je Velký Magellanův teleskop, jehož jediné primární zrcadlo je sestavené ze sedmi menších zrcadel, čímž se podařilo docílit parametrů odpovídajících zrcadlu s průměrem 25,4 metru.
USA a Kanada plánují společnou stavbu teleskopu s třicetimetrovým průměrem, který má stát buď na Havaji, nebo rovněž ve vysokohorských oblastech Chile. Někteří pozorovatelé proto nevylučují, že ještě dojde k jednáním o sloučení financí do jediného projektu.
obrázek
Na vrcholku chilské hory Armazones vědci několik let sledovali podmínky k pozorování
Největší světový dalekohled má zahájit provoz v roce 2018
Hlavní zrcadlo o průměru 42 metrů je sestaveno z 984 dílů, každý měří 145 centimetrů
Dalekohled o hmotnosti 5500 tun bude mít možnost otáčet se v rozsahu 360 stupňů
Největší oko do vesmíru Mimořádně velké dalekohledy umožní podrobné zkoumání planet obíhajících cizí hvězdy, prvních objektů ve vesmíru, supermasivních černých děr i rozložení temné hmoty a energie. Rada Evropské jižní observatoře nyní rozhodla, že zatím největší optický dalekohled na světě bude postaven v Chile. Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT) je sestaven z pěti zrcadel. To hlavní soustřeďuje světlo z noční oblohy a odráží jej na druhé menší zrcadlo, postupně se proud světla dostane až k pátému zrcadlu. Odtud putuje odraz noční oblohy do kamery a dalších záznamových přístrojů. Zrcadla jsou vybavena tzv. adaptivní optikou. Jejich povrch se až tisíckrát za sekundu mírně zakřivuje a vyrovnává tak zobrazovací chyby způsobené chvěním zemské atmosféry.
Armazones
CHILE
O autorovi| LUDVÍK REITER, Autor je spolupracovníkem redakce
