LN Do jaké míry jsou bouře ve Francie podobné nepokojům v Německu, Británii anebo v Nizozemsku loni po zastřelení filmaře van Gogha?
Rozdílů bych ale viděl víc než podobností. Nizozemsko zažilo útoky nemuslimů proti muslimům, Británie moderní teroristické atentáty, ve Francii a v Německu byl silnější sociální motiv než náboženská nebo etnická příslušnost.
LN Kde vidíte největší rozdíl v přístupu Francie a Nizozemska k přistěhovalcům?
Ve Francii je velká propast mezi ideálem a realitou. Francouzští politici mluví o rovnosti, realitou je ale nerovnost. Francouzská imigrantská ghetta Nizozemsko nezná. Jen v Amsterdamu je jedna taková čtvrť, která snese srovnání s přistěhovaleckými sídlišti na okraji Paříže. Také francouzská policie je známá tvrdým přístupem, často se mluví o aroganci tamních policistů. nizozemská policie má vedle represe silnou tradici měkké síly, víc se účastní života v komunitě, kterou hlídá.
LN Měla by se Francie inspirovat nizozemskými zkušenosti, anebo hledat příklad jinde?
Spíš než náš model by se Francie - a vlastně všechny evropské země - měla podívat na úspěch americké politiky. Spojené státy se k přistěhovalcům chovají jinak než my v Evropě, nutí je začlenit se do většinové společnosti. Jednak sociální ochrana je v Americe menší a trh práce je pružnější, takže cizinci jsou nuceni pracovat - což je nejen cesta k obživě, ale také prevence před frustrací, chutí pomstít se svému okolí. Pak je tu dobrá zkušenost s pozitivní diskriminací, která zástupcům menšin umožnila uspět.
LN Jak by se do toho měli vtáhnout zástupci menšin v Evropě?
Základem je zainteresovanost, způsoby jsou různé - kvóty na školách a podobně. Je prostě rozdíl, pokud strategii pro černé čtvrti ve Francii vymýšlí bílí úředníci z elitní školy pro veřejnou správu, anebo když se na ní podílejí sami zástupci menšin, jako je tomu v Americe. Problémem nynějších nepokojů ve Francii je, že jsou bezejmenné. Nemají lídry ani hesla jako třeba studentské bouře v roce 1968. Najít mezi nimi dostatečně reprezentativní a respektované zástupce, kteří by pomohli vyvést sídliště z deprese, bude velmi těžké.
LN Jakou lekci by si z francouzské pouliční války měly vzít nové země Evropské unie, z nichž většina má zatím malý počet přistěhovalců?
Měly by si dávat velký pozor na vyloučení přistěhovalců z podílu na prosperitě zbytku společnosti, protože to je nebezpečná situace. Pokud se totiž nezaměstnanost, chudoba a frustrace budou koncentrovat mezi etnickými, náboženskými či jinými menšinami, dané země riskují třídní válku, konflikt mezi původní úspěšnou populací a neúspěšnými přistěhovalci.
