V Evropské unii panuje nervozita - nový americký prezident se ještě pořád nevyslovil, co po ní bude chtít. WASHINGTON/PRAHA Když se Barack Obama ujímal úřadu amerického prezidenta, vládlo v Evropě podobné nadšení jako ve Spojených státech. Po necelých dvou týdnech ale opadlo. Obama totiž jasně naznačil, že má jiné starosti než upevňovat spojenectví s Evropou.
Vyplývá to ostatně z jeho předvolebních slibů, ve kterých, co se zahraniční politiky týče, hrály prim Irák a Afghánistán. Když se k tomu připočte izraelsko-palestinský konflikt v Gaze a hlavně ekonomická krize, není divu, že o Evropě nepadlo v Obamově inauguračním projevu ani slovo.
Lídry evropských zemí ale nový americký prezident evidentně zaskočil. A to přesto, že jim už dřív naznačil, ať s jeho brzkou návštěvou nepočítají.
Zvlášť aktivní v tomto směru byli Francouzi, přesněji řečeno prezident Nicolas Sarkozy, který se s ním chtěl sejít ještě před inaugurací. O schůzku s Obamou usilovali evropští lídři i v rámci summitu G20 ve Washingtonu koncem loňského roku, ale ani společná snaha nepřinesla kýžený efekt. „Obamův tým byl nekompromisní,“ postěžoval si týdeníku The Economist nejmenovaný francouzský diplomat.
Oč vlastně Evropě jde? Neví, co od Obamy čekat. Jistou roli hrají ekonomické zájmy - s novým americkým prezidentem souvisejí změny v legislativě a z toho mála, co je dosud známo o chystaném balíčku na záchranu americké ekonomiky, vyplývá, že se Amerika chystá tvrdě bránit vlastní trhy.
Ve hře jsou však i politické zájmy - například v Německu, které Obama s velkou slávou navštívil loni v létě a které za pár měsíců čekají volby (být viděn po boku Obamy by pomohlo jak současné kancléřce Angele Merkelové, tak sociálnědemokratickému ministrovi zahraničí Franku-Walteru Steinmeierovi, který se chystá kandidovat proti ní). A v neposlední řadě hraje roli i tradiční evropská rivalita, či přesněji otázka, které zemi se dostane té cti, že ji Obama navštíví jako první...
Minimálně tři aktuální témata by přitom Obama s Evropou řešit mohl a měl. První se týká jeho rozhodnutí zavřít vězení na vojenské základně Guantánamo na Kubě. Ostatně právě po tom celou dobu volala i Evropa.
Problém je, co s vězni. Přesněji řečeno s těmi, kteří se nemohou vrátit domů (existuje riziko, že by byli doma z nejrůznějších důvodů perzekvováni).
Amerika pro ně hledá nový domov a pomoct by měla i Evropa jakožto největší spojenec. Málokterá země ale projevila vůli vězně z Guantánama přijmout.
Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner například prohlásil, že je ochoten o tom uvažovat, ale že bude „pečlivě zvažovat případ od případu“. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg to pak shrnul slovy: „Nikdo z toho není nadšený.“
Další téma je Afghánistán, kam chce Obama převelet značnou část vojáků nasazených v Iráku. A po evropských spojencích chce, aby se i oni v zemi víc angažovali. S tím ale otálejí jak Britové, tak Francouzi (kteří tam už loni vyslali navíc asi 700 vojáků a prohlásili, že tím to končí) nebo Němci.
Poslední téma je protiraketová obrana a s ní související radar v Česku a vojenská základna v Polsku. O jeho budoucnosti by mělo být víc jasno po bezpečnostní konferenci v Mnichově, která se uskuteční koncem tohoto týdne.
***
Kam Obama pojede
První zemí, kterou nový americký prezident navštíví, bude už tradičně Kanada (19. února). Do Evropy by měl přijet nejpozději 2. dubna na summit zemí G20 do Londýna, následně na summit NATO v německém Baden-Badenu.
