Bývaly ministr kultury za sociální demokracii Lubomír Zaorálek se braní, že příslušný zákon resort připravil včas, Sněmovna ho ale nestihla projednat a schválit.
„Opakovaně jsem vládu upozorňoval, že máme věnovat samostatnou schůzi všem dluhům, které máme vůči Evropské unii. Na tom byl i souhlas. Avšak vláda to nikdy nevzala dostatečně vážně,“ uvedl Zaorálek pro iDNES.cz.
Resort kultury slova bývalého ministra potvrzuje. „Ministerstvo kultury si bylo vědomo možných následků neprovedené transpozice a za tím účelem bylo do Poslanecké sněmovny zasláno několik dopisů s žádostí o přednostní projednání jak v předchozím volebním období, tak i v tomto,“ sdělila mluvčí Jana Malíková.
Europoslance Tomáše Zdechovského zpráva o pokutě nepřekvapila „Předchozí vládu jsme vyzývali, aby nepodceňovala přijetí směrnic, ke kterým se zavázala. Bohužel výzvy europoslanců opakovaně ignorovala. Proto jsme teď ve stavu, kdy nám někdo musí dávat pokuty,“ konstatoval Zdechovský.
Ochrana dětí a evropský obsah
Směrnice má podle unijní exekutivy mimo jiné zlepšit ochranu dětských diváků, podpořit kulturní rozmanitost obsahu televizního vysílání či rozšířit definici nezákonného a škodlivého obsahu na internetové videokanály. Žaloby se týkají také Slovenska, Irska, Rumunska a Španělska.
Směrnice má podle komise mimo jiné zlepšit ochranu diváků před násilnými a nenávistnými projevy či nežádoucí reklamou. Stanovuje rovněž povinný podíl nejméně 30 procent evropské produkce v digitálních videotékách.
„Česká republika se zavázala, že směrnici bude implementovat, takže je škoda, že to předchozí Sněmovna nestihla. Musí se to rychle dohnat a schválit. Směrnice má své opodstatnění, chrání například děti před násilím v televizi,“ doplnila europoslankyně Dita Charanzová.
Členské státy a europoslanci směrnici schválili v roce 2018 a jednotlivé země měly čas do září 2020, aby její obsah zapracovaly do svých zákonů. To v termínu nestihlo 23 států, kterým komise v listopadu téhož roku zaslala první výzvu k nápravě. Druhá výzva se o rok později týkala 11 zemí, z nichž až dosud podmínky nesplnilo zmíněných pět států.
Návrh příslušného zákona předložila vláda Andreje Babiše v červenci 2020. Poslanecké sněmovně, poslanci jej ale do konce volebního období neprojednali. Předlohu dostala dolní komora opět po volbách loni v listopadu a nyní se nachází před druhým čtením.
