„Není důvod tančit v ulicích,“ okomentoval v roce 2003 pro francouzský list Le Figaro skutečnost, že bude moci Česká republika vstoupit do EU. Jeho výroky však byly často ještě mnohem ostřejší, například když prohlásil, že: „Nikoliv ideologicky, ale strukturálně jsou EU a RVHP velmi podobné. Rozhodnutí nejsou přijímána ve vaší zemi. Pro nás, kteří žili v komunismu, je to problém.“
Klaus prostě Evropskou unii nemusí a svými prohlášeními často stavěl Česko mezi evropskými partnery do ne zrovna příznivého světla. Prezident vydal o Unii několik knih a ve svých projevech ji opakovaně označil za revoluční experiment. Jednotná měna euro je pak pro něj zhmotněním pomýleného evropského směřování.
Sázka na vlastenectví
Proti evropským strukturám staví Klaus své pojetí vlastenectví. Český prezident rád mluví o silném a sebevědomém státu, který by se neměl před Evropou krčit. Ví zároveň, že se svými názory často naráží. „Vlastenectví je vydáváno za šovinismus. Demokratický stát za překonanou instituci, která má být obětována ve prospěch nadstátních uskupení, která nikdy nemohou získat demokratickou legitimitu,“ nechal se slyšet v roce 2011 při Svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi.
Své vnímání vlastenectví naposledy předvedl při prezidentské kampani, když se rázně postavil proti výrokům Karla Schwarzenberga o Benešových dekretech. „Já mu tento výrok prominout nikdy nemohu,“ řekl a naposledy ve svém úřadu tak rozdmýchal diskusi na vlastenecké téma.
